Cenzura je stále vychytralejší

Jméno Michael Anti (37) poprvé obletělo svět před sedmi lety, když Microsoft na nátlak čínských komunistů smazal jeho protivládní blog. Od té doby patří k nejvýznamnějším čínským politickým blogerům. Z hlavního sálu Žofínského paláce doléhala debata Fora 2000 o budoucnosti médií, když se čínský host na balkoně rozhovořil o hranicích svobody ve své zemi.

Jmenujete se Čao Ťing, proč ten pseudonym Michael Anti?

Anti znamená být proti, protest, odmítnutí systému. Když jsem začal blogovat, chtěl jsem psát proti vládě, moje jméno to mělo odrážet.

A proč Michael?

Kvůli Michaelu Jacksonovi! Když se do Číny koncem osmdesátých let dostal pop, byl Michael Jackson naším hrdinou. Byl to borec!

Jak jste objevil internet?

To si pamatuji přesně, bylo to v roce 1998, když mi bylo třiadvacet let. Pracoval jsem v počítačové společnosti jako programátor, ale k internetu jsem se poprvé připojil ve zbrusu nové internetové kavárně. Pocházím z malého města a po maturitě jsem odešel do jiného malého města poblíž Šang­haje. Internet byl pro mě životní šancí, oknem do světa.

Jen na okraj – jak malé bylo to město?

Žilo tam méně než milion lidí. Věřte mi, to je na čínské poměry docela malé.

Co nového jste tehdy na internetu poznal? Jak to změnilo váš pohled na svět?

Zjistil jsem rychle, že co jsme se učili ve škole z učebnic historie, jsou blbosti, naprosté blbosti. Třeba některé protijaponské výklady dějin, kvůli nimž jsem byl v mládí velkým nacionalistou. Anebo informace o masakru studentů v roce 1989, který jsem jako puberťák pod vlivem státní propagandy pokládal za správný. Zkrátka věci, jež jsem považoval za samozřejmé, vůbec nebyly pravdivé. Dozvěděl jsem se nové informace, dotkl jsem se úplně jiného světa. Mělo to na mě tak velký vliv, že jsem se stal křesťanem.

Jak to spolu souvisí?

Ztratil jsem naději v lidi, přestal jsem jim věřit, a místo toho jsem se zavázal Bohu. Tak hluboký vliv na mě ty nové informace měly.

Jedna věc je objevit internet, druhá začít blogovat. Jak jste začal psát?

Na internetu je váš hlas slyšet, čtenáři na vás hned reagují. Proto jsem začal psát, první komentář jsem napsal už první den v té internetové kavárně. Hned jsem se podepsal jako Anti a od začátku jsem kritizoval vládu, jen už si nevzpomínám na téma prvního článku. Během měsíce bylo jasné, že budu psát pravidelně a o politických tématech, že je to moje cesta.

Zpočátku se v čínských blozích informovalo hlavně o celebritách, sexu, zábavě. Byl jsem možná první, kdo je využil k psaní o politice, a skončilo to až tím, že Microsoft v roce 2005 můj blog na nátlak vlády smazal. Spoustě lidem to ale dodalo odvahu a inspiraci – viděli, že se mohou ve virtuálním prostoru vyjadřovat a diskutovat o politice. Dnes už Číňané blogery považují vlastně za novináře. Na internet píší nejschopnější autoři a i běžná média si z jejich řad vybírají nové zaměstnance. Blogy jsou nejsvobodnějšími čínskými médii, a tak to i zůstane.

Jak pracuje bloger v Číně? Kde třeba sháníte informace?

Všechno se točí kolem internetu – na něm hledáme zprávy a informace, přes něj do světa vysíláme svá vlastní sdělení. Zpočátku jsme se hodně orientovali podle Číňanů, kteří žijí na Západě, nebo podle blogerů z Tchaj-wanu, jenž je pro nás – spolu s Hongkongem – vzorem toho, jak by mohl vypadat přechod k demokracii a jaká by měla být role médií ve svobodné společnosti. Ale tuhle pomoc jsme potřebovali jen v začátcích, už takových deset let uvnitř Číny sdílíme tolik informací, že to vystačí – vznikly navíc takzvané mikroblogy, jež používají desítky milionů lidí.

Je to vlastně čínská verze Twitteru, který je u nás zakázaný. Systém se jmenuje Weibo a je na něm zaregistrovaných skoro tři sta milionů lidí, desítky milionů lidí své účty kontrolují denně. Na rozdíl od Twitteru je na něm více prostoru pro komentování příspěvků a sílu mu dává i čínština. Stejně jako na Twitteru můžete napsat jen sto čtyřicet znaků, ale vzhledem k povaze čínštiny, kde se celá slova píší ve znacích, toho v jedné zprávě řeknete mnohem více než v angličtině. Jednou zprávou můžete sdělit menší příběh.

Bohužel je Weibo silně cenzurovaný. Nemůžete ani hledat jméno čínského prezidenta a dalších členů stálého výboru politbyra… Třeba příjmení příštího prezidenta Si znamená v čínštině i slovo „studovat“ a ten znak prostě nejde vyhledávat.