Konec éry netbooků

Netbook, jinými slovy malý notebook, který vyniká svou mobilitou, váhou i cenou a ohromuje malými rozměry. V roce 2007 přišel s prvním takovým výrobkem Asus, když představil Eee PC, lehké zařízení s operačním systémem Linux či Windows, to celé podpořeno rychlým SSD diskem (úložiště dat bez pohyblivých mechanických částí) a oproti běžným notebookům příjemnou cenovkou.

Vše nejprve vypadalo nadějně, brzy se však věci zkomplikovaly. Netbooky měly hlavně umožnit snadné brouzdání po internetu a občas zastat kancelářskou práci. Jenže se ukázalo, že na řadu věcí jsou až příliš malé. Výrazně zmenšené a zjednodušené klávesnice komplikovaly psaní dokumentů a obrazovky neoslňovaly právě vysokým rozlišením. Procesory Atom firmy Intel, levnější a energeticky úsporné, zároveň však méně výkonné, občas nestíhaly.

Na trh navíc pronikaly levné klasické notebooky, které nabízely větší obrazovky, více úložného prostoru a postupem času také výrazně delší provoz na baterii než dříve. Rozdíl v ceně se neustále zmenšoval a již nebylo samozřejmostí, že pokud jste chtěli hlavně mobilní zařízení s delší výdrží, sáhli jste po netbooku. V roce 2010 navíc na trh vstoupily tablety a konkurence se dále zostřila.

Ve vyspělém světě přišly netbooky o své místo na výsluní relativně rychle, a když o ně opadl zájem i v rozvojových a méně vyspělých zemích, kam principiálně mířily se svými výrobky například společnosti Acer a Asus, nastoupily pozvolnou cestu do křemíkového nebe. Nakonec je vyráběl už jen Acer, na konci loňského roku však firma oznámila, že s výrobou končí i ona.

Procitnout do tří sekund

„Fakt, že netbooky skončily, mě vůbec nepřekvapuje,“ říká Miroslav Václavík, šéfredaktor webových stránek ApeMobile.cz, který si netbook pořídil v době, kdy tato kategorie byla na vrcholu. Také on však záhy zjistil, že je tento stroj i pro běžnou práci nedostačující. „Sáhl jsem po něm, protože byl levný a potřeboval jsem ho pro práci na cestách, ale kvůli malému displeji, špatné výdrži a hlavně slabému výkonu jsem se rychle vrátil zpět ke klasickému notebooku.“

Na neslavném konci netbooků se podepsala také jedna novinka. V roce 2008 Apple představil MacBook Air, poměrně drahý počítač pohybující se charakterem mezi notebookem a netbookem. Štíhlý stroj měl úspěch, díky němuž Apple trochu nevědomky vytvořil novou kategorii počítačů, respektive to za něj udělala konkurence.

V reakci na úspěch MacBooku Air totiž Intel, společnost známá především díky svým procesorům, vytvořil kategorii nazvanou ultrabook, na niž má ochranou známku. Aby notebooky jejím požadavkům vyhověly, musí splňovat určité parametry. Jedná se zpravidla o vyšší třídu subnotebooků (počítačů o něco menších než notebook), které nabízejí velice štíhlý design, jejich konstrukce je vyrobena z jednoho kusu, obvykle hliníku, a svým výkonem a výdrží baterie se vyrovnají notebookům. Pohání je nízkoenergetické procesory od Intelu a místo pevných disků mají rychlejší SSD.

S každou novou generací svého procesu Intel také stupňuje požadavky, které výrobci musí splnit, aby svůj přenosný počítač mohli označit jako ultrabook. Před několika týdny Intel představil procesor čtvrté generace, Haswell, a každý ultrabook, který ho bude mít „pod kapotou“, se bude muset probudit ze spánku do tří sekund, zvládnout šest hodin přehrávat video a nesmí překročit tloušťku 23 milimetrů. Dodávaný s Windows 8 musí vydržet devět hodin v režimu spánku, aniž by ho bylo nutné připojovat do sítě, a Intel nově požaduje i přítomnost dotykového displeje, možnost ovládání hlasem nebo rozpoznávání obličeje.

Dva v jednom

Na trhu jsou ale pochopitelně stále také ultrabooky se staršími procesory, které budou postupně nahrazovány nejnovější technologií. Aktuálně lze nejlevnější ultrabook od různých společností pořídit zhruba od 13 tisíc korun, nicméně se očekává, že do konce roku by mohly ceny ještě klesat. Za výkonnější ultrabooky s větším úložným prostorem však bude vždy nutné si připlatit.

Jak ovšem ukázal Apple, cena zdaleka nemusí být rozhodující. Jeho nejdostupnější MacBook Air vyjde na 26 tisíc korun, a přesto je to jeden z nejprodávanějších přenosných počítačů na světě. Za kvalitu jsou zákazníci zkrátka ochotni si připlatit, a tak má kategorie ultrabooků velice slibné vyhlídky. Spousta běžných uživatelů bude dávat přednost ultrabooku před běžným notebookem, jelikož výkonem jim bude zcela dostačovat a navíc bude mnohem mobilnější. Klasické notebooky přesto v nejbližších letech nezaniknou, pořád jsou tu lidé, pro které je ten nejvyšší výkon na prvním místě, a zvolí tedy raději notebook.

S dotykovými a odnímatelnými displeji se z ultrabooků stanou částečně také tablety. Kvůli Windows 8 zavedl Intel nově požadavek na přítomnost dotykových displejů, protože část rozhraní tohoto operačního systému od Microsoftu je určena právě pro dotykové ovládání. Prodeje tabletů sice v následujících měsících tento tah neohrozí, nicméně bude jistě velice zajímavé sledovat, jak se nové ultrabooky „dva v jednom“, tedy notebook i tablet, prosadí. Nadále je lidé budou kupovat hlavně jako přenosný počítač; že zároveň získají tablet, bude spíše bonusem. Až čas ukáže, zda příjemným, nebo zbytečným.

Autor je přispěvatelem serveru Jablíčkář.cz.