Studovat jako v Brně

V české debatě o vzdělávání panuje pozoruhodná rozdvojenost. Doma své děti chválíme, povzbuzujeme a motivujeme k co největším výkonům. Vštěpujeme jim názor, že vzdělávat se ve škole – bez ohledu na její úroveň – má smysl, protože jim to zajistí podnětnější práci a lepší ohodnocení. Snažíme se děti přesvědčit, že mohou mít lepší výsledky, než zrovna mají, pokud se budou snažit a hledat ve vzdělávání smysl.

Ve veřejném prostoru, v politice a na odborných fórech ale vynikají jiné postoje. S oblibou se tam zdůrazňuje, že žáci a studenti jsou hloupí a líní. Panuje názor, že na střední a vysoké školy jich míří příliš mnoho. Padají skálopevná tvrzení, že se tím snižuje úroveň studia. Jako by potřeba státu a nějaká shora diktovaná úroveň studia měly být tím hlavním, o co ve vzdělávání jde. Zapomíná se, že každý se vzdělává sám pro sebe, nikoli pro systém. A že úroveň tohoto systému se pak odvozuje právě od vzdělaných jedinců.

Zkrátka celá debata o zdejším vzdělávání vypadá, jako by se populace mladých lidí měla přizpůsobovat školství, nikoli školství populaci. Přitom vzdělávání není skleník, kde se prosazují postupy bez ohledu na počasí za jeho stěnami. Možná se ale leccos mění. Kýženou změnu optiky teď projevil velmi podstatný účastník debaty o vzdělávání, rektor podle mnohých nejlepší české univerzity  – Masarykovy – Mikuláš Bek. V rozhovoru pro MF DNES mluvil minulý týden o tom, že jeho škola chystá významnou změnu v pojetí studia. Její výslednou podobu zatím neznáme,…