Macronova důchodová reforma začala platit. Největší radost z ní má Marine Le Pen, která se do penze nechystá.

S úderem září vstoupila ve Francii v platnost Macronova důchodová reforma. První francouzští penzisté musí pracovat déle, pokud chtějí dosáhnout na plnou výši svého důchodu. Reforma vstoupila v platnost bez stávek a nepokojů. Od počátku roku byla přitom tahle změna hlavním zdrojem politických sporů a sociálních bouří v zemi. Odbory pořádaly protestní pochody od prvních lednových dnů a na začátku března pochodovaly ulicemi Francie téměř čtyři miliony naštvaných lidí. 

V polovině března francouzská vláda oznámila, že schvaluje změnu speciální ústavní procedurou, takzvaným článkem 49.3. Macronova reforma se tím stala platným zákonem, aniž by o ní hlasovali členové Národního shromáždění. Protesty poté ještě chvíli pokračovaly a opozice napadla použití této metody, určené k řízení státu v době krizí, u Ústavní rady. Ta však dala vládě za pravdu – po právní stránce bylo vše v pořádku.

Francouzi, kteří dosáhli 62 let a mohli by odejít do penze, teď tedy musí pracovat o tři měsíce déle. Prodloužení o čtvrt roku se bude každoročně opakovat, až v roce 2030 dosáhne dvou let. Právě o dva roky, z 62 na 64 let věku, posunula změna věk odchodu do důchodu. Francouzi zároveň musí mít odpracovaných 44 let – dosud to bylo 42, aby dosáhli na plnou státní rentu. Obojí je srdcem reformy a stalo se hlavním důvodem protestů.