Macronova důchodová reforma začala platit. Největší radost z ní má Marine Le Pen, která se do penze nechystá.

S úderem září vstoupila ve Francii v platnost Macronova důchodová reforma. První francouzští penzisté musí pracovat déle, pokud chtějí dosáhnout na plnou výši svého důchodu. Reforma vstoupila v platnost bez stávek a nepokojů. Od počátku roku byla přitom tahle změna hlavním zdrojem politických sporů a sociálních bouří v zemi. Odbory pořádaly protestní pochody od prvních lednových dnů a na začátku března pochodovaly ulicemi Francie téměř čtyři miliony naštvaných lidí. 

V polovině března francouzská vláda oznámila, že schvaluje změnu speciální ústavní procedurou, takzvaným článkem 49.3. Macronova reforma se tím stala platným zákonem, aniž by o ní hlasovali členové Národního shromáždění. Protesty poté ještě chvíli pokračovaly a opozice napadla použití této metody, určené k řízení státu v době krizí, u Ústavní rady. Ta však dala vládě za pravdu – po právní stránce bylo vše v pořádku.

Francouzi, kteří dosáhli 62 let a mohli by odejít do penze, teď tedy musí pracovat o tři měsíce déle. Prodloužení o čtvrt roku se bude každoročně opakovat, až v roce 2030 dosáhne dvou let. Právě o dva roky, z 62 na 64 let věku, posunula změna věk odchodu do důchodu. Francouzi zároveň musí mít odpracovaných 44 let – dosud to bylo 42, aby dosáhli na plnou státní rentu. Obojí je srdcem reformy a stalo se hlavním důvodem protestů.

Teď je už několik měsíců klid. Média rozebírají novinky, které vstoupily v platnost – kromě prodloužení práce skončily různé speciální režimy pro státní zaměstnance. Opoziční hnutí Nepoddajná Francie (La France Insoumise) oznámilo, že podá návrh na „navrácení dvou ukradených let“ Francouzům. Nemá však příliš šancí uspět. I s levicovými spojenci dá dohromady okolo 200 hlasů v 577členném Národním shromáždění.