Bajka o muži a medvědovi 

Čtete jeden z našich pravidelných autorských newsletterů, které vám mohou chodit jako e-mail - přihlaste se k jejich odběru podle vlastního výběru. Vždy v daný den je pro vás píšou Tomáš Brolík (Prostředek Evropy), Pavel Turek (Playlist), František Trojan (Mimo záznam), Jiří Sobota (Americká krása), Silvie Lauder (V pasti pohlaví) a Andrea Procházková (Zákony politiky).

Bajka je krátký literární útvar, který pomocí jinotajů vypráví o lidské povaze a obsahuje poučení. Minimálně s bajkami starořeckého literáta Ezopa se setkal každý, kdo prošel českým vzdělávacím systémem. Bajka má však bohatou tradici a svůj um na ní demonstrovali také čeští spisovatelé a spisovatelky. 

Znalost bajek se nám může hodit v nejnovějším kole debat o násilí na ženách. Spustilo ho video na TikToku, v němž devět žen odpovídá na otázku, zda by samotné v lese raději potkaly muže, nebo medvěda.  

Krátký klip se rozšířil jako požár a zažehl nejen bouřlivou debatu na sociálních sítích, ale inspiroval i novinové články, komentáře a eseje. Sedm z devíti žen v původním videu by totiž volilo medvěda. V následné debatě se k nim připojovaly další ženy a také někteří muži, kteří si v té situaci představili svoje partnerky či dcery. 

Argumenty se vršily jeden na druhý. Medvěd samozřejmě představuje reálné nebezpečí, ale nikdo pak nebude zpochybňovat, že šelma skutečně zaútočila. Nebude se oběti ptát, co měla na sobě a jestli lesního chlupáče náhodou nesváděla. Po útoku medvěda se od vás nejspíš neodvrátí rodina. Od medvěda nehrozí znásilnění či nechtěné těhotenství, které navíc nebude možné ukončit – to kdyby žena toto dilema řešila třeba v lesích řady států USA. Medvědi se obvykle neangažují v obchodu s lidmi. 

A nikoli překvapivě se vršily také protesty – jde o nespravedlivou generalizaci mužů a uplatňování kolektivní viny (#notallmen). Medvěd vždy představuje větší riziko než člověk atd. (Kupodivu generalizace medvědů nikomu nevadila, přitom rovněž platí, že #notallbears.) 

Tyto námitky však pomíjejí podstatu sdělení. Komukoli racionálně uvažujícímu je jasné, že ústřední dilema je falešné. Pokud tedy pomineme pár příběhů, v nichž ženy reálné riziko od mužů a medvědů porovnávaly – třeba zkušenost britské cestovatelky, která hledala v gruzínských horách ochranu před tamními medvědy u místního farmáře. Když se ji pokusil znásilnit, raději to riskla s medvědy. 

Na podobenství o muži a medvědovi je totiž nutné pohlížet podobnou optikou jako na zmiňované bajky. Cílem není statisticky prokázat, že muži jsou nebezpečnější než medvědi, ale demonstrovat, že násilí má mnoho různých podob a hrubá síla nemusí být vždy tou nejděsivější z nich.

Že predátoři v přírodě mohou být předvídatelnější než predátoři lidští. Že nervový systém u některých moderních žen začne bít na poplach spíše při pohledu na muže, s nimiž v minulosti učinily reálné negativní zkušenosti. Že trauma zvyšuje nedůvěra a bagatelizace.  

Stejně jako bajka o lišce a vráně není realistická sonda do chování zvířat, ale podobenství o tom, že k tomu, abychom někoho zmanipulovali, není nutná síla ani výhrůžky. A že mnohého lze dosáhnout lstí a lichotkami.