Tak trochu jsem se styděl
S Josefem Baxou o odposleších Jany Nagyové, žalobcích utržených ze řetězu a svazování paciček mravencům
Četl jste si v novinách vulgární části odposlechů mezi Petrem Nečasem a Janou Nagyovou?
Četl.
Jak jste si připadal?
Tak trochu jsem se styděl.
Proč?
Vlastně jsem se styděl za to, jací jsou lidé, kteří donedávna působili ve veřejném životě a ve vysokých funkcích. Že ti lidé nemají tu úroveň, jakou bych si představoval v případě takových činitelů.
Nepřipadal jste si jako voyeur?
Ne. Já to samozřejmě nevyhledávám, ale tohle člověk nemohl v novinách minout. Samozřejmě vím, že se kolem toho vyrojila i řada otázek, jestli se to vůbec mělo zveřejnit, jak už před soudem, tak potom v médiích. Musíme si uvědomit, že to, co se stalo, byla reakce na veřejně vyslovovanou obhajobu některých obviněných. Tvrdili, že to všechno bylo jinak. Před soudem probíhá dokazování a odposlechy samozřejmě můžou být důležitým důkazem pro posouzení určitých verzí a podobně. V tomto případě je to prostě součást toho procesu, osvětluje to motivace a jednání určitých osob a staví je to do nějakého místa ve vztahu k tomu, co jim kladou za vinu.
Zveřejněné odposlechy mohou být hodně zraňující pro Nečasovu nezletilou dceru i pro jeho bývalou manželku. Bylo namístě, aby je soud pouštěl veřejně?
Ten dopad se jistě obsahově dotýká i té sféry osob, o kterých se tam nehovoří příliš hezky, ale ono to asi jde těžko oddělit. Princip veřejnosti hlavně v líčení před soudem je princip velice silný a výjimky by měly být spíše okrajové.
Dává zákon soudu nějakou možnost odposlechy utajit?
Zákon mluví celkem jasně, utajit lze, kdyby byly ohroženy nějaké utajované skutečnosti nebo mravnost. Ale že někdo o někom mluví ošklivě, že to nejsou pěkná hodnocení paní Nečasové? To myslím, že bychom mohli veřejnost vyloučit v každém druhém procesu.
Už dlouho se o české justici tak živě nemluvilo. Jeden den soud projednává
zneužití Vojenského zpravodajství
, druhý korupční proces s bývalým hejtmanem Davidem
Rathem
a třetí Nejvyšší soud po dvou letech propustí dvaadvacetiletého mladíka odsouzeného původně na třináct let do kriminálu za pokus o vraždu s tím, že pro to chyběly důkazy. Veřejnost i komentátoři zastávají často velmi nesmiřitelné postoje a výrazný je ve svých názorech i předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa.
Velký rozhovor s ním najdete v Respektu 22/2015, který vychází v pondělí 25. května (k dispozici je i pro čtečky Amazon Kindle, iPad/iPhone, tablety Android a v audioverzi).
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].