2002/45

K Rakousku mají Češi zvláštní vztah plný rozporných, neujasněných a často i potlačovaných emocí. Jako by si ani nechtěli připomínat, co všechno v něm během staletí společné historie s dalšími národy prožili. Zavrhováním společné minulosti bychom se ochudili. Navíc se v ní Češi možná necítili tak ponižováni, jak si dnes představují podle politicky účelových výkladů, které se dostaly také do školních učebnic.
Jaké vlastně bylo podunajské soustátí, kde vedle sebe žili Češi s Němci? Bible praví, že stromy poznáme podle plodů. Československou první republiku pokládá za hořký plod jen málokdo, a co se týče meziválečného Rakouska, dospěla jeho kultura k výšinám vpravdě oslnivým. Následovalo období totalitních režimů, které pokřivilo vztah k vlastním i vzájemným dějinám, dnes je otevřena další kapitola.

Vládnout a nedělit se o moc s nikým je snem každého, i nejvíc demokratického politika. Americkému prezidentovi Georgi W. Bushovi se tento sen možná brzy splní. Úterní volby do Kongresu rozhodnou, jestli se výkonná, soudní a zákonodárná moc soustředí v rukou republikánů. Výkonnou už mají, neboť hospodaří v Bílém domě. Soudní též, protože jejich lidé získali už před osmi lety převahu v Nejvyšším soudu. V Kongresu jim schází kontrola Senátu, protože ve Sněmovně reprezentantů většinu mají.
V případě jednobarevného Washingtonu by se Američané jistě dočkali dalšího snížení daní, které by, řečeno s nadsázkou, zřejmě nebralo konce, dokud by se federální vláda nevystavila hrozbě bankrotu. Zesílil by hlas těch, kteří dávají národní bezpečnosti přednost před mezinárodní spoluprací a nevidí velký smysl v nadnárodních institucích, jako je OSN nebo Světová banka – snad s výjimkou Severoatlantické aliance. A Bush by s konečnou platností mohl smést ze stolu názory, že se stal prezidentem díky chybně oraženým hlasovacím lístkům na Floridě.

Více občanští, zelení, nezávislí, než socialističtí a křesťanští. Takoví jsou lidé, kteří se účastnili voleb do Senátu a obecních zastupitelstev o minulém víkendu. Výsledek vypovídá o smýšlení pouhé třetiny zdejších občanů, ostatní neměli na cestu do volebních místností čas. Velkou změnu volby nepřinesly, rozdané karty ale veřejnou scénu jistě uklidní. Hledat správného politika dnes není snadná práce a o to více potěší, že pokus minulých dnů naznačil nové možnosti.