0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Obálka vydání 33/2003
33/2003 • 10.–17. 8. 2003

2003/33

Zahraničí

Z minulého týdne

Teodor Marjanovič, Kateřina Šafaříková

Region v plamenech

Kateřina Šafaříková

Alternativou je chaos

Zora Hesová

Rozdíly v názorech na události v Iráku se v arabských novinách liší podle svobody tisku v dané zemi a vztahu místní vlády k USA. Zatímco v Sýrii a Saúdské Arábii je americký imperialismus pořád omílané téma, komentáře z malých států Zálivu, zejména z Kuvajtu, dávají slibům USA na demokratizaci Iráku větší šanci. I v mezinárodně čtených a poměrně liberálních novinách, jako jsou londýnský al-Haját a káhirský al-Ahrám, lze najít širokou škálu názorů, ale základní slovník je všude stejný. Spíše než osvobození byla válka nelegitimní invazí a fiasko Husajnovy armády se jim jeví jako další arabská porážka v dějinách. Lži, použité k odůvodnění války, jsou také horkým námětem – podle jedněch je to jen další důkaz panovačných cílů USA, podle jiných vada na „krásných“ úmyslech exportovat demokracii ze zemí, kde se obelhává veřejnost. Najdou se ale i takoví, co jinou šanci ke svržení arabských diktátorských režimů než mezinárodní intervenci nevidí, jako je palestinský al-Ajám.

Unie zavřela kohoutek

Freddy Valverde

Demokrátor Schwarzenegger

Marek Fak

Vatikán je proti, Bush také

Teodor Marjanovič

Vatikánské ústředí katolické církve se předminulý čtvrtek pustilo do kampaně, o které různí komentátoři po světě hned napsali, že je předem prohraná – do kampaně proti legalizaci partnerských svazků homosexuálů. Vatikán varoval křesťanské politiky, že by jejich souhlas s takovými sňatky byl „hluboce nemorální“. Dokument sepsaný předsedou Komise pro nauku víry kardinálem Josephem Ratzingerem a schválený papežem Janem Pavlem II. například podle Süddeutsche Zeitung jen svědčí o tom, jak církev trvá na „překonaných biblických představách“.

Komentáře

Mars a život útočí

Marcel Grün

Hrubá záplata v Jakartě

Zbyněk Petráček

Díky za Senát

Adam Drda

Ani Charouz, ani Železný

Lenka Zlámalová

Majitel známé cestovní kanceláře Václav Fischer si právě prožil dva nejtěžší týdny svého podnikání v Česku – a zdá se, že je ustál. Dva týdny mohla veřejnost sledovat, jak jeho firmám zabavují věřitelé veškerý majetek. Na konci minulého týdne se Fischer s hlavními věřiteli dohodl a vzdal se svrchované vlády nad svou cestovkou.
Je to povzbudivý příběh i pro celou společnost: svou krizi řešil Fischer v západním stylu. Jeho nesnáze se vymykají z modelu českých tunelářů a podvodníčků a mnohem spíš se podobají třeba pádu švýcarské letecké společnosti Swissair či hlubokým potížím, do nichž se dostaly takové telekomunikační giganty jako německý Deutsche Telekom či nizozemský KPN. I stamilionové dluhy lze řešit se ctí.

Ve hvězdách

Tomáš Němeček

Blahobyt nemusí zničit ráj

Marek Švehla

Co má společného Český ráj, České středohoří, údolí Sázavy nebo Nové Heřmínovy? Všechna tato místa už patrně brzy padnou na oltář ekonomického rozvoje České republiky. Nikdo se je nechystá vybagrovat jako kdysi severní Čechy, nenávratně však zmizí jejich neopakovatelný ráz – odlehlost od ruchu měst a velkých silnic, ticho, nenarušené výhledy do krajiny. To všechno je přitom v současné zastavěné Evropě poměrně cenný artikl, za nímž sem jezdí například mnoho nizozemských turistů, kteří už něco podobného doma nemají. Na druhou stranu lze po pravdě namítnout, že právě obdělaná, silnicemi protkaná země dala Holanďanům blahobyt, po kterém toužíme i my. Otázka tedy zní: Vede cesta ke spokojenému životu v dostatku jedině přes nenávratnou likvidaci skvostů zdejší přírody? Odpověď je nikoli.

Kultura

Mimochodem

Viktor Šlajchrt

V Íránu je žena mocná

Ivana Doležalová

rámeček
ZIBA-MIR HOSSEINI (nar. 1952 v Íránu) vystudovala v Anglii sociologii, má doktorát z antropologie v Cambridgi a dnes působí na Londýnské univerzitě. Je odbornicí na Blízký východ, specializuje se na výzkum genderu, rodinných vztahů, islámu a práva. Na tato témata napsala řadu studií a podílela se jako režisérka na dlouhometrážních dokumentech Rozvod v íránském stylu (1998) a Na útěku (2001), které vzbudily velkou pozornost.
Konec rámečku

Jste Íránka, zabýváte se problémy své rodné země, proč žijete ve Velké Británii?
Protože v Íránu nemůžu najít práci. Už od 80. let, kdy jsem absolvovala pohovor před zvláštním výborem pro kulturní revoluci – byl to spíš výslech – a neuspěla jsem. Taky se mi rozpadlo manželství. Můj první manžel byl typický islámský šovinista, chtěl mít absolutní kontrolu nad mým životem a já už to nesnesla. Byla to permanentní soukromá válka. Tak vlastně začal můj zájem o zákony, o kterých jsem pak psala. Po rozvodu žiju v Anglii, ale stále se vracím do Íránu. A točím tam filmy.

Zvesela do tasmánských pekel

Jan Rejžek

Vzdálená blízkost Székesfehérváru

Ivana Pustějovská

Úvod do studia trpaslíků

Václav Cílek

Člověk na hraně

Viktor Šlajchrt

Novodobou českou kulturu provází zvláštní frustrace. Má sklon ujímat se vůdčí role v životě národa, ale tam, kde by měla být doma, trpí pocitem nesamozřejmosti a odvozenosti. Až příliš často chce být jiná, lepší. Nechává se proto ráda usměrňovat rozličnými projekty, které ničivě přerušují její organické vyzrávání. Kdo se nepřidruží k aktuálním kampaním, zůstane opodál, někdy zapovězen, jindy jen přehlížen. Opravdové kultuře svědčí polemické prostředí. V jejím přirozeném řečišti přetrvávají víry, protiproudy, tůně a slepá ramena, jež se nemusí jevit zrovna pokrokově, života v nich však najdeme víc než v regulovaném korytu.
Jen málokdo se asi dokáže do puntíku shodnout s ultrakonzervativními postoji, jaké razí literární historik, esejista a básník Rio Preisner, jenže právě tím jeho dílo obohacuje dosti omezené rejstříky českého myšlení. Dokládá to i první svazek dvoudílného souboru jeho literárněvědných a filozofických statí Když myslím na Evropu z nakladatelství Torst, který prezentuje vybrané práce germanistické.