2003/42
Editorial
Scéna
Minulý týden
Kultura
Mimochodem
Viktor Šlajchrt
Zasmát se soudružsky, od srdce
Adam Drda
V BBC hrají tatla
Lucie Dorůžková
Vidět, jak matka pláče
Karolína Ryvolová
V řadě zemí hledají po staletí decimované etnické minority svou novou identitu pomocí filmu. Původní obyvatelé Severní Ameriky a Austrálie si na plátně v syrových snímcích běžně vyřizují účty s bývalými kolonizátory nebo se v romantizujících filmech pokoušejí oživit duchovní stránky předkoloniálních společenství. O Česku to ale zatím neplatí. Netočí se o Romech ani pro Romy a netočí ani sami Romové. Od dob Růžových snů Dušana Hanáka (1976) zde vznikly vlastně jen dva filmy obsazené romskými protagonisty – Marian Petra Václava (1996) a Smradi Zdeňka Tyce (2002). Ani v jednom z nich však nezazní romština, již jinak slýcháme ve filmech Emira Kusturici nebo francouzského Roma Tonyho Gatliffa. Romsky se mluví také ve švédském filmu Grofo (1998), který se u nás objevil letos. Toto dílo má ale zcela specifické poslání. Nejde totiž o lahůdku pro klubové biografy, ale o protidrogovou prevenci.
Procento hnisavých seriálů
Erik Tabery
Psí vojáci v časech míru
Jaroslav Pašmik
V polovině září vyšlo v brněnském vydavatelství Indies nové album skupiny Psí vojáci nazvané Těžko říct. Můžeme je brát v podstatě jako aktuální zvukový portrét duše náčelníka kapely, klavíristy, básníka, zpěváka a skladatele Filipa Topola. Je to rozporný obraz. Zachycuje Topolovo otevírání se, hledání inspirace mimo svůj vlastní svět, který se mu v posledních letech zhroutil. Topol musel přestat se životem nezřízeného pijáka, podstoupil těžkou operaci, abstinoval a dostal se celkem pochopitelně do izolace, protože kamarádi v hospodách podle něj nehodlali upravovat svůj styl života.
Ekonomika
Třikrát na okraj
Erik Tabery, Lenka Zlámalová
V nudné škole génia nepoznáte
Lenka Zlámalová
Ztraceni v řadách času
Miroslav Zajíček
Když do Čech přišla evropská čistota
Marek Pokorný
Třicet zaměstnanců mlékárny v Rovensku pod Troskami šlo 30. září do práce naposledy. Malá továrna, vyrábějící balkánský sýr, se tak stala jedním z prvních podniků, který veřejně přiznal, že skončí, protože nebude schopen nebo ochoten splnit přísné hygienické a veterinární normy Evropské unie.
Dopisy
Civilizace
Kaleidoskop
Vratislav Schreiber
Mezi světem a teroristou
Václav Cílek
K budoucnosti světa obvykle přistupujeme z jednoho dvou hlavních hledisek: jak se bude dál politicky vyvíjet a jaký bude ekonomický růst. Ve skutečnosti je jedním z hlavních zdrojů budoucnosti kultura – v co budeme věřit, kolik věcí budeme chtít vlastnit, kam budeme jezdit na dovolenou – na vlastní chalupu v jižních Čechách nebo do cizího hotelu na Kanárských ostrovech?
Zahraničí
Z minulého týdne
Zbyněk Petráček, Kateřina Šafaříková
Všichni Klestilovi hřebci
Barbara Tóth
Bylo tu nezvyklé ticho
Daniel Anýž
Španělský soudce loví na jistotu
Jiří Hošek
Přežít na Kavkaze další den
Josef Pazderka
V jinak rušné čečenské metropoli Grozný bylo předminulou neděli nebývale mrtvo. Centrální městský bazar, bzučící obvykle hlasitým smlouváním, se zcela vyprázdnil a v ulicích bylo těžké potkat větší shluk lidí. Prezidentské volby, jejichž výsledek byl ve spolupráci promoskevského kandidáta Achmada Kadyrova a Kremlu již předem rozhodnut, vyhnaly z města všechny, kdo se odvážili vymknout se z mašinerie hlasování pro „jediného správného“ uchazeče o nejvyšší post. Tak začalo hlasování, které mělo podle názoru Moskvy definitivně změnit tvář Čečenska.
Rybníček to zařídí
Kateřina Šafaříková, Robert Žitňanský
Terminátor vstoupil do Sacramenta
Michal Sedláček
Guvernérským volbám v nejlidnatějším státě USA, které od počátku připomínaly scénář ke kasovnímu trháku, nakonec nechybělo ani klasické hollywoodské zakončení. Hlavní hrdina překonal všechny nástrahy i zdánlivě nepřekonatelné překážky a triumfálně zvítězil. Minulé úterý se guvernérem země zasvěcené stříbrnému plátnu stal šestapadesátiletý herec akčních filmů Arnold Schwarzenegger.
Domov
Připomeňme si
Eliška Bártová
Tak co dál, Kryštofe
Eliška Bártová
Svoji dosud největší razii na českých silnicích vyhodnotila policie brzy a zostra: má-li tady pod koly aut umírat méně lidí, potřebujeme více pravomocí a lepší výbavu. Čísla i analýzy odborníků ale říkají něco jiného. Podle nich se na české silniční tragédii nejvíc podepisuje neschopnost či neochota policejního sboru a pověřených úřadů zavést vyzkoušený a úspěšný model místo úplatkářských experimentů.
Pan Reddi v říši divů
Marek Švehla
Kdo bere úplatky v Klatovech
Marek Švehla
Každý může mít svůj les
Ondřej Kundra
Zpráva o nudném týrání v Čechách
Tomáš Němeček, Josef Greš
Důkazy o tomto trestném činu vypadají impozantně: před senátem se vrší dvacet svazků o šesti tisících stranách. „Vyhodnocení preventivně-profylaktických opatření v Severomoravském kraji za rok 1983. Musím to číst?“ ptá se soudkyně Kateřina Kohoutková. Lavice plná advokátů kroutí hlavou. Soudkyně s úlevou zakládá papíry zpět do spisu, obhájci se vracejí k podřimování nebo tichému hovoru, čtení důkazů pokračuje. Síň jinak zeje prázdnotou: deset obžalovaných se omluvilo, přihlíží dva novináři. Minulý týden by na Obvodním soudu pro Prahu 6 nikdo nepoznal, že tu probíhá poslední velký proces s šéfy komunistické tajné policie.
Komentáře
Inuité zpátky na ledě
Petr Třešňák
Nobel, jak má být
Zbyněk Petráček
Špidla volá lid
Erik Tabery, Kateřina Šafaříková
Je třeba poděkovat poslancům ODS. Když se vláda příliš dlouho neměla k debatě o evropské ústavě a vůbec k budoucnosti Evropské unie, chopila se její organizace ODS – a pokud pozorný divák osekal balast přihlouplých urážek a obvinění, mohl se dozvědět ledacos zajímavého. Především že ODS chce silný stát, zatímco vláda spíš silného občana. Politický souboj se přitom vyhrotil natolik, že politici přehodili odpovědnost za Evropu na voliče: o evropské ústavě má rozhodnout referendum.
Svár před Dnem smíření
Zbyněk Petráček
Ve hvězdách
Tomáš Němeček
Starý muž mění šaty
Jiří Hanuš
Dne 16. října roku 1978 oznámil kardinál Felici z balkonu baziliky svatého Petra „Habemus papam!“ (Máme papeže!) a poté oznámil jeho polské jméno: Karol Wojtyla. Tohoto muže kromě církevních kruhů málokdo v Itálii znal, není divu – byl prvním papežem neitalského původu od 16. století. Po 25 letech jeho pontifikátu ho zná celý svět a zasloužil se o to především on sám: svým programem, svými encyklikami, svým vztahem k médiím a stovkou oficiálních zahraničních cest. Hodnotit jeho čtvrtstoletí na Petrově stolci není jednoduché.