2003/8

Guvernér amerického státu Illinois George Ryan vstoupil do dějin. Jako jeden z mála čelných amerických politiků se letos postavil většinovému mínění a odmítl trest smrti. „Je to trest proti slabým, chudým, nevzdělaným a proti etnickým menšinám,“ prohlásil Ryan po pečlivém studiu 156 spisů lidí čekajících v jeho státě na popravu – a všem vzápětí změnil trest na doživotí. Debata mezi zastánci a odpůrci trestu smrti tak dostala nečekaný impulz z předvídaného směru. Zásluhu na Ryanově obrácení má totiž moderní kriminalistická technika testů kyseliny deoxyribonukleové známé pod zkratkou DNA. Sílu jejího nezvratného důkazu v těžkých zločinech stále častěji využívají i čeští kriminalisté.
Od poloviny sedmdesátých let, kdy byl v USA obnoven trest smrti, bylo jen v Illinois uloženo 290 takovýchto trestů. Ve třinácti případech se ale později prokázal justiční omyl. Jedním z nevinně odsouzených byl i Ronaldo Cruz. V roce 1983 jej policie zatkla a obvinila ze znásilnění a vraždy desetileté dívky. Případ se ale nezdál jednomu z illinoiských advokátů, který po patnácti letech dosáhl přešetření „pachatele“ pomocí testu DNA. Při něm vyšlo najevo, že Cruz nemá se zločinem nic společného, a soud jej propustil na svobodu.

Česká reprezentace se chystá na třetí volbu prezidenta a volitelé z obou parlamentních komor jsou ve zvláštním rozpoložení. Tvrdí totiž, že touha veřejnosti po hlavě státu je natolik silná, že už prostě někdo být zvolen musí. Protože se s největší pravděpodobností bude rozhodovat mezi poslancem Václavem Klausem a filozofem Janem Sokolem, vyhraje asi jeden z nich. Ale kdo? Odpověď je jasnější než u předchozích voleb, ale i tak ve hře zůstává řada neznámých.
Minulé dvě neúspěšné volby poučily vládní strany natolik, že hledají společného kandidáta. Se jménem Jana Sokola přišla sociální demokracie, konkrétně premiér Vladimír Špidla. Sokol bude mít zřejmě větší šance než jeho předchůdci Jaroslav Bureš či Miloš Zeman, ale ani on nebude v klubu ČSSD disponovat stoprocentní podporou. Tentokrát je důvod jiný, než když šlo o střet „zemanovců“ či „špidlovců“. Dnes vládní kandidát odrazuje část vládních volitelů svým postojem k sudetoněmecké otázce. Před sedmi lety totiž Jan Sokol prohlásil: „Je třeba říct dvě základní věci: Odsun byla hanebnost, ale žádný majetek vracet nebudeme.“ A to mu nejen komunisté, ale i někteří sociální demokraté dodnes nemohou zapomenout.

Přesně ve dnech, kdy miliony muslimských poutníků kamenovaly v Mekce sloup symbolizující ďábla, jako by se rozkymácelo pod jejich údery zdivo Evropy. Francie, Německo, Belgie a se svou troškou i Rusko odmítly souhlasit s předběžným posílením obrany Turecka, které se obává, že se v případě amerického útoku stane terčem bagdádských střel. Ankara svou žádost opřela o fundament transatlantického zdiva – o čtvrtý článek listiny Severoatlantické aliance, v němž se praví, že pokud je ohrožena územní celistvost a politická nezávislost jednoho člena uskupení, musí ostatní přijít na pomoc. Turkům naopak chtějí bez okolků vyhovět Spojené státy, Británie, Španělsko, Česko a další členové Aliance.
„Bože, chraň Ameriku,“ napsal Respekt na titul svého prvního čísla, jež vyšlo předloni po teroristických útocích na Spojené státy. Bože, chraň Evropu před ní samotnou, chce se zvolat před blížícím se útokem na Bagdád v čísle, které vychází dva dny po mohutných protiválečných demonstracích, konaných snad v každé evropské metropoli.