2004/23

Téměř by se na to dalo vsadit – až v srpnu Transparency International znovu zveřejní žebříček nejvíce zkorumpovaných zemí, tak se Skandinávci opět umístí na nejlepších místech. Vzhledem k tomu, že Češi se zatím naopak propadají stále níž, může být severský recept na průhlednost inspirativní.

V pásmu Gazy skončila vojenská operace s idylickým názvem „Duha“. Byla to ve skutečnosti jedna z nejmohutnějších akcí izraelské armády za posledních několik let. Poslední srovnatelnou byl „Obranný štít“ v Džanínu v roce 2002. Záminkou k té současné byla smrt 13 izraelských vojáků během velmi krátké doby. Zabití vojáků však vyvolalo na straně Jeruzaléma ještě tvrdší reakci než v případě sebevražedných atentátů na civilisty.

Po dlouhých čtyřicet let se oficiální komunistická historiografie pokoušela vytvořit ve vědomí české společnosti falešný obraz druhé světové války a dokázat, že o jejím výsledku se rozhodovalo výlučně na východní frontě. Šedesáté výročí invaze do Normandie nabízí dobrou příležitost tento falešný obraz uvést na pravou míru.

Rámeček
JOZEF KUBINYI se narodil roku 1955 v Žilině. Studoval na Lékařské fakultě v Martině a na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Po promoci pracoval v ostravské Fakultní nemocnici, kde v letech 1994–2002 působil jako přednosta kliniky nukleární medicíny. Od roku 1992 je členem ČSSD, od roku 2002 poslancem Parlamentu ČR za Moravskoslezský kraj. Je ženatý, má dvě dcery, manželka je praktická lékařka. Letos v dubnu byl jmenován ministrem zdravotnictví.
Konec rámečku

Jedním z vašich prvních rozhodnutí na ministerstvu bylo, že jste odmítl zvýšit platby státu za děti a důchodce…
To je jen část pravdy. Celá pravda je, že jsem odmítl reformu paní Součkové. Zvýšení plateb byl jen jeden z jejích kroků.
Stát nemá dát víc?
Ať dá! Ale nejdřív ať udělá pořádek v tom, co je vevnitř. Tam nefungují pravidla hry. Nemá smysl přidávat peníze do cedníku.

Výstava připravená z pozůstalosti Ivana Lutterera (1954–2001), nazvaná jednoduše Panoramatické fotografie, se nemohla uskutečnit na případnějším místě, než je Langhans Galerie Praha. Vždyť právě on odvedl na přelomu tisíciletí při restaurování znovuobjeveného archivu ateliéru Langhans obrovský kus práce, i díky jeho umu a píli se toto prvorepublikové portrétní studio a na něj navazující galerie staly na přelomu tisíciletí kulturním pojmem.

Kdo před rokem podlehl reklamě a vydal se za levným nákupem do zbrusu nového hypermarketu Český sen, odešel domů s prázdnou. Namísto vysněného obchoďáku totiž čekala příchozí jen sto metrů dlouhá duhová plachta napnutá na lešení. S prázdnou se ale tehdy z pražských Letňan nevrátili studenti FAMU Filip Remunda a Vít Klusák, kteří za celou akcí stáli. Z loňské poslední květnové soboty vytěžili šestnáct hodin natočeného filmového materiálu. Jeho sestřihem vrcholí nový film Český sen, který právě vstupuje na plátna kin. Vedle zmanipulovaného davu devadesátiminutový snímek do detailů ukazuje i zákulisí světa masové reklamy, kde forma přesvědčivě vítězí nad obsahem.

Po letech nezájmu firem o vstup na českou burzu jako by odstartovaly dostihy. Hned dvě firmy těsně po sobě ohlásily vstup na tuzemský kapitálový trh. Zatímco českobudějovický výrobce počítačů AAC svůj burzovní tah delší dobu avizoval, krok Zentivy byl pro všechny překvapením. Přitom právě středoevropský gigant v léčivech má šanci být tím, kdo stojaté vody českého kapitálového trhu rozhýbe.

Všechno kolem toho obchodu podivně páchne, a přesto se jeho schválení nezadržitelně blíží. Tento týden má vláda rozhodnout o pronájmu čtrnácti stíhaček gripen od Švédska. Přesně řečeno, projedná „Memorandum o porozumění mezi Českou republikou a Švédskem“, po němž už nebude smlouvě stát nic v cestě. Ze všech dostupných a vládou nevyvracených informací plyne, že by to byl špatný a krajně nevýhodný obchod. Musel by se však stát vyložený zázrak, aby neprošel.

Listopadové americké prezidentské volby budou poprvé po více než třiceti letech opět válečné, to jest konané v době probíhající velké operace armády Spojených států. Při rozhodování, komu dát svůj hlas, sehrají u Američanů jistě podstatnou roli nezaměstnanost a prováděné reformy: daní, zdravotnictví nebo školství. Ale otázka, komu svěřit roli vrchního velitele v době války proti teroru a pacifikace Iráku, bude nakonec pro ně asi klíčová. Je to předpoklad, o němž se dá soudit, že vyhovuje demokratickému vyzývateli Johnu Kerrymu. Prezident George W. Bush se už měsíce utápí v aférách, které vytrvale snižují jeho velitelský kredit.

Kdysi chtěl být „Tonym Blairem české pravice“ a sliboval nový politický styl. Dnes je to nerudný muž, jehož veřejné angažmá se smrsklo na nechuť k vlastní straně a propagaci internetu. Šest let politické kariéry ministra Vladimíra Mlynáře (US-DEU) ilustruje obecnější příběh zdejších liberálů: jejich počáteční zápal pro „věc“ vystřídalo podráždění a neschopnost domluvit se i spolu navzájem. Mají tedy ještě šanci zachovat si místo na slunci? A chtějí to vůbec?

Otevření evropských hranic přineslo problém: cesta po zdejších silnicích je ve srovnání s okolními státy levná a řidiči kamionů to dobře vědí. Němečtí i čeští občané Krušnohoří se bouří. Trasou přes Cínovec-Altenberg dnes jezdí o třetinu víc aut než před měsícem. Důvody jsou známé. Nevybíráme mýto a s koncem hraničních front ztratili řidiči poslední motiv, proč nakládat auta na vlak z Lovosic do Drážďan.

Stamiliony eur se chystá v nejbližší době utratit Brusel na opevnění východní hranice EU. Nebojí se přitom útoku nepřítele, pašeráků nebo celních ztrát.