Do letadla jedině nasucho

Páté výročí útoků na budovy WTC se blíží. A v médiích se symbolicky právě v těchto dnech objevila zpráva, že Evropská unie pod dojmem nedávného teroristického ohrožení transatlantických letů zvažuje úplný zákaz vnášení tekutin na palubu letadel. Bude-li takové opatření zavedeno, přinese opět o něco víc nepohodlí běžným cestujícím. Od těch se už nyní na trase Londýn – New York očekává, že jejich palubním zavazadlem bude nejlépe pouze průhledný igelitový pytlík s pasem a kreditkartou.

Anthony Council z Mezinárodní asociace leteckých dopravců vyjádřil v rozhovoru pro Respekt přesvědčení, že podobná opatření leteckou dopravu neutlumí, protože lidé nepřestanou létat proto, že chtějí cestou používat mobil nebo počítač. Už toto tvrzení je sporné a vede i k daleko zásadnějším otázkám:

Kolik bezpečí výměnou za drakonická opatření skutečně získáváme?

Bezpečnostní experti EU se v tuto chvíli snaží zjistit kritické množství tekutiny, které je potřebné k vyvolání silné exploze. Dejme tomu, že v současné době je takovým množstvím půl litru, takže 0,3 l lahve budou zatím povoleny. Co si ale počneme za pár let, až se ukáže, že výbuch lze vyvolat náloží o velikosti drobné mince? Budou se muset všichni pasažéři jako potenciální teroristé před odletem svlékat donaha?

Profesor Angelo M. Codevilla přišel již v roce 2001 s provokativní tezí: Největšímu nebezpečí – únosu letadla které pak bude použito jako projektil - sebelepší bezpečnostní opatření zabránit nedokáží. Jsou totiž utvářena defenzivně a jejich hlavním cílem je zamezit, aby na palubě byly předměty považované za nebezpečné. To však podle něho není řešení.

„Dobře vycvičení muži mohli 11. září letadla unést s holýma rukama… Bezpečnostní systém nastolený v roce 1972, který nařizuje, že na palubě letadla nikdo nesmí mít zbraň, však únoscům jejich úlohu ještě zjednodušil. Od roku 1972 také vláda Spojených států nabádá pasažéry, aby únoscům nekladli odpor.“

Codevilla poukazuje na fakt, že právě schopnost pasažérů Letu 93 vzdorovat únoscům zajistila, že 11. 9. 2001 nebyl kromě WTC a Pentagonu zasažen také Bílý dům. Kdyby měli cestující v letadlech možnost převážet zbraně, opakování podobných útoků by bylo jednou provždy vyloučeno.

„Z 11. září pro teroristy plyne ponaučení, že není pravděpodobné, že by se příště pasažéři podvolili… Zdá se však, že naši byrokraté si žádné ponaučení nevzali… Místo toho vydali příkaz, na základě něhož má ještě více neužitečného uniformovaného personálu provádět ještě více neužitečných kontrol, klást ještě více hloupých otázek, vykonávat ještě více nepatřičných předpisů, ještě více obtěžovat lidi, kteří za nic nemohou, a tím vším vyvolávat ještě hlasitější smích ze strany teroristů.“

Možná, že výše uvedené stanovisko je příliš radikální. Dosud se zdá, že jsme poměrně úspěšně vyměňovali trochu svobody za více bezpečí. Do budoucna bychom však měli pevně stanovit hranici, za kterou takový obchod přestává být výhodný.