Lukašenko proti oteplování

Konec týdne přinesl neradostné zprávy z keňského Nairobi: konference o změně klimatu, která se tu v posledních čtrnácti dnech konala, nepřinesla žádný hmatatelný výsledek. Delegáti se nedohodli na zpřísnění kjótského protokolu ani na tom, jak se budou emise skleníkových plynů snižovat po roce 2012, kdy závazky z Kjóta vyprší. Americká administrativa svůj přezíravý postoj k této mezinárodní dohodě nezměnila. A tak je jedním z mála posunů svolení, jehož se na konferenci dostalo Bělorusku: může se k protokolu připojit.

Radost nad tím, že se dohodou z Kjóta hodlá řídit další země, při bližším pohledu ovšem poněkud bledne. Bělorusko žádné emise snižovat nemusí, protože jich nyní produkuje podstatně míň než vypouštělo v roce 1990, který je pro stanovení limitů rozhodující. Země prezidenta Lukašenka může nabytečné emise naopak prodávat na evropském trhu s povolenkami. Inu, proč na globálním oteplování trochu nevydělat, když to nesmyslně tolerantní přístup mezinárodního společenství umožňuje.