0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Aktuálně15. 3. 2007

Zmrzlý oceán na Marsu

Okolí jižního pólu Marsu skrývá obrovské zásoby ledu. Je ho tolik, že kdybychom jej v myšlenkovém experimentu nechali roztát a vodu rovnoměrně rozlili po celém povrchu planety, vytvořila by oceán hluboký 11 metrů. Oznámili to vědci po analýze údajů radaru na palubě sondy Mars Express.

Astronaut
Autor: Respekt
Fotografie: Schéma zachycující tloušťku ledové vrstvy na jižním pólu Marsu. Image credit: NASA/JPL/ASI/ESA/Univ. of Rome/MOLA Science Team/USGS - Autor: NASA Autor: Respekt

Okolí jižního pólu Marsu skrývá obrovské zásoby ledu. Je ho tolik, že kdybychom jej v myšlenkovém experimentu nechali roztát a vodu rovnoměrně rozlili po celém povrchu planety, vytvořila by oceán hluboký 11 metrů. Oznámili to vědci po analýze údajů radaru na palubě sondy Mars Express.

Led je uložen v mohutných vrstvách, které začínají několik metrů pod povrchem a pokračují do hloubek téměř čtyř kilometrů. Vědce nepřekvapila sama existence ledu, ale spíše jeho množství. A také čistota - jak Respektu sdělil Jeff Plaut z Jet Propulsion Laboratory v americké Pasadeně, nepřesahuje podíl prachu v ledových vrstvách 10 procent.

Objev je dalším kamínkem v mozaice, která ukazuje Mars jako těleso, na němž může být život. Po rudé planetě kdysi proudila voda - víme to především díky fotografiím dávných řečišť. Některá z nich vyryla v povrchu planety síla, jež odpovídala vodnímu proudu o síle až deseti tisíc řek Mississippi. Důkazy o geologické činnosti vody podali i automatičtí průzkumníci Opportunity a Spirit.

Existuje na Marsu voda v kapalném skupenství i dnes? Radarový průzkum oblasti kolem jižního pólu tomu zatím nenasvědčuje. Radar MARSIS shromažďoval údaje na přelomu let 2005 – 2006, pak následovalo zhruba roční vyhodnocování získaných údajů, které ještě není zcela dokončeno. „Pokračujeme v pátrání“, vzkazuje Jeff Plaut, specialista na dálkový průzkum planet.

Svědectví o tom, že po Marsu teče voda i v současnosti, máme přesto k dispozici už teď. Fotografie pořízené z oběžné dráhy totiž zachytily také jakési „strouhy“ na svazích martských kráterů. Loni v prosinci se objevil zatím nejsilnější náznak, že tentokrát nejde o památku na dávné procesy: opakované snímky týchž oblastí, které k Zemi s odstupem několika let vyslala sonda Mars Global Surveyor, ukazují, že „strouhy“ vznikají i v současnosti. Vytvořila je zřejmě voda uvolněná táním ledu skrytého těsně pod povrchem. Důkazy zatím nejsou úplně jednoznačné, přesvědčivost ale nepostrádají.

Čtvrtá planeta od Slunce byla v dávné minulosti světem, po němž se nejméně celé desetitisíce let valily mohutné vodní přívaly. Možná Mars tehdy pokrývaly ledové masy, které tály kvůli vulkanismu či po nárazu obrovských meteoritů. Nejnovější objev ukazuje, že ledu potřebného k něčemu takovému je v některých oblastech planety dost i dnes.

Mohlo to být ale také jinak: třeba měl Mars před miliony let hustší atmosféru, podnebí s teplotami nad bodem mrazu a vlastní hydrologický cyklus. Pršelo tu, tekly tu řeky a není vyloučeno, že severní polokouli pokrýval oceán.

Ať tak či tak, na Marsu se mohl vyvinout primitivní život a lze si představit, že přežil až do současnosti. Na rudé planetě možná čekají na lidstvo velké problémy (cizí organismy mohou způsobovat epidemie neléčitelných chorob) i vážná etická dilemata.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Zraněné SlovenskoZobrazit články