Obama se loučí s Měsícem a Marsem

Barack Obama navrhl zrušit slibně se rozvíjející program pilotovaných letů Constellation (Souhvězdí), který měl – jak v roce 2003 rozhodl George Bush - dopravit člověka na povrch Měsíce a posléze i Marsu. Pokud Obamovo rozhodnutí potvrdí v návrhu rozpočtu na příští rok Kongres, což se pravděpodobně stane, bude to největší změna ve vesmírném programu Spojených států za mnoho let, ne-li desetiletí. Plánovaná kosmická loď Orion, která mohla být hotova možná už v roce 2013, nevzlétne. Stát zaplatí smluvní pokuty firmě, která ji vyvíjela, a projekt ukončí.

Stejný osud potká raketu Ares I a na jejího obřího následníka Ares V, jehož vývoj měl začít za dva roky, vůbec nedojde. Vniveč přijde devět miliard dolarů, které NASA dosud vynaložila na Bushovu strategii „nejprve návrat na Měsíc, později lety k Marsu a vzdálenějším světům“. Další 2,5 miliardy bude stát „Souhvězdí“ kvůli dobíhajícím projektům a pokutám, než se jej podaří definitivně sprovodit ze světa.

Pozoruhodné je, že NASA na změně plánů vydělá. Obama jí chce příštích pět let dávat na pilotovanou kosmonautiku téměř o polovinu více peněz než dosud, vzroste i celkový rozpočet agentury. Není ale příliš jasné, kam se bude létat a čím. Ve hře zůstává Mezinárodní kosmická stanice ISS, z níž se Američané chtěli stáhnout už v roce 2015 – Obama nyní navrhuje, aby ji využívali nejméně do roku 2020. Astronauty by k ní měly dopravovat soukromé firmy, u nichž by si NASA lety objednávala (raketoplány zamíří příští rok do šrotu). Jenže soukromý sektor zatím nedokázal vyvinout žádnou kosmickou loď, která by na ISS s lidskou posádkou bezpečně doletěla, a podle kritiků ji hned tak nevyvine.

Zbývají pak jen ruské Sojuzy. Rusko ostatně již zavětřilo příležitost a oznámilo, že od roku 2013 zvýší cenu, kterou si nechává za dopravu lidských posádek na ISS platit. Dobře si uvědomuje, že Američané v té době už nebudou mít - poprvé od 60. let - k dispozici vlastní pilotovanou kosmickou loď, a zůstanou tak odkázáni na cizí techniku.

Rozhodnutí o změně kursu, které se prezident ani nenamáhal ohlásit osobně, lidmi z NASA otřáslo a uvrhlo kosmickou agenturu do ještě větší nejistoty, než jakou zažívala během posledního roku. Poprvé od roku 1961, kdy prezident John F. Kennedy ohlásil let na Měsíc, jí chybí jasně definovaný cíl. Nicméně zaznívají i hlasy, které Obamův krok obhajují.

Ty říkají, že Bushovo „Souhvězdí“ bylo zbytečně drahé, předimenzované, a vedlo do slepé uličky – doletět na Měsíc by nebylo zase tak složité, leč vybudovat tu stálou základnu zůstává mimo finanční možnosti Spojených států. Proč se pak ale na Měsíc vůbec vracet? A jestliže se Bushova cíle vzdáme, jaký má smysl vyvíjet drahou a složitou loď Orion, „luxusní“ plavidlo pro meziplanetární lety, která byla Bushovu projektu šita na míru? Nadšeni jsou i vědci, protože až „Souhvězdí“ definitivně vyhasne, bude mnohem víc peněz na výzkum kosmu pomocí automatických sond.

Je nemožné zjistit, co si o kosmonautice myslí přímo prezident Obama, patrně se o ni příliš nezajímá. Jeho poradci se pak zřejmě domnívají, že se současný způsob letů do vesmíru již vyčerpal. Svěřme lety na oběžnou dráhu Země soukromému sektoru a pro výpravy do vzdálenějšího kosmu zkusme vyvinout úplně novou techniku – to je logika, jíž se prezidentovo rozhodnutí řídí. Obama chce dát NASA hodně peněz na vývoj zcela nových cest, jimiž by se mohla kosmická technika ubírat.
Zda je to moudrý přístup, ukáže až budoucnost.

Zdá se však, že nejhlubší kořeny Obamova rozhodnutí leží ještě někde jinde: lidstvo má dost svých problémů a cizí světy jej zatím nezajímají tolik, aby nesmírně drahé výpravy financovalo – dnes slíbené peníze na výzkum mohou zítra padnout za oběť nějaké další hospodářské krizi či lepení děr ve státním rozpočtu. Místo, které v dobývání kosmu Američané uvolňují, nezaplní v nejbližší době ani Rusko, Evropa nebo Čína, nemají na to finance ani dostatečně vyspělou techniku. Výpravy k cizím planetám zůstanou ještě dlouho doménou sci-fi.