To naše teplo české
V Čechách panuje zvláštní zvyk – rádi naplno roztápíme své radiátory, až se v místnostech pomalu nedá dýchat. Topíme dokonce tak zuřivě, že jsou leckde vidět jako zbraň proti horku i otevřená okna. Naše spotřeba zemního plynu a černého uhlí k výrobě tepla je největší v rámci celé Evropské unie.
Být k topení velkorysí a až lehkomyslní jsme se podle sociologů a expertů na počasí naučili za komunismu, kdy teplo bylo "zdarma", a postupně jsme přirozeně odvykli zimě. Žádná relevantní studie, jak a proč se topí mezi teplomilnými Čechy, ale neexistuje. Leccos však mohou napovědět mantinely stanovené státem.
Z vyhlášek vyplývá, že topná sezona začíná v září a končí v květnu. Pro místnosti k dlouhodobému pobytu, jako jsou třeba učebny či kanceláře, je stanovené „optimální“ rozmezí teplot mezi 20 a 24 stupni Celsia, na chodbách má být například stupňů osmnáct. Doporučovaná teplota obytné místnosti je 21 stupňů - při vyšší teplotě začíná člověk cítit únavu a fyzickou nevolnost - a jako tepelný diskomfort se uvádí teplota až sedmadvacet stupňů.
Pokud jde o přetápění, žádná maximální hranice, jejíž překročení by třeba bylo pod hrozbou nějaké sankce, stanovena není. Žádný stálý dozor nad normami státní úřady nevykonávají, dodržování jen čas do času prověřují hygieničtí kontroloři. Jak se ale vytápí v domácnostech či v soukromých domech, to už v působnosti kontrol úřadů z pochopitelných důvodů není: pokud totiž lidé vinou bytného nemrznou a mají dostatek státem nařízeného tepla, je stupeň-dva navíc už jen věcí jejich peněženky.
Přesto je přetápění obecně známý jev. Stačí porovnat normy: oproti Německu například se české kanceláře vytápí až o čtyři stupně víc. Němci totiž pro pracovní prostředí, byť se v místnostech při práci sedí, stanovují optimální teplotu 17–18 stupňů.
Rozdíl mezi námi a zmíněným Německem je totiž v přístupu k hospodaření s teplem. Podle průzkumů obyvatelé sousední země úmyslně snižují teplotu v místnosti a to především kvůli domácímu rozpočtu. Dělají to tak, že vypínají topení při odchodu z bytu, v noci, omezují ho na jednu místnost, méně větrají, protože tím rodinný rozpočet může ušetřit až několik tisíc eur ročně.
Němci jsou také dál i v dalším momentu úspor – u nás poměrně nedávno objeveném zateplování budov. To totiž dokáže ušetřit až sedmdesát procent tepla na vytápění. A právě na zateplení budov se chystají zaměřit různé programy státu na podporu úspor energie.
Více čtěte v jednom z příštích Respektů, téma pro vás sledujeme.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
