Zbabělí Lvi

Tím jakoby Vachlerův sbor porotců dával najevo, že nic jiného zajímavého se loni v Česku nenatočilo. Ukazuje tak ale jen svou nechuť podívat se mimo ty nejmainstreamovější tituly, jejichž produkce měly nejvíc peněz na PR. Pak je ovšem otázka, jestli takovou výroční soutěž k něčemu potřebujeme.

Hegemonii Najbrtova,Mašínova a Hřebejkova filmu narušují jen artistní thriller Normal se třemi technickými nominacemi (kamera, zvuk, hudba), animovaný Bartův film Na půdě za výtvarný počin a Zemský ráj to na pohled díky výkonu Terezy Voříškové ve vedlejší roli. Loni šlo přitom v Česku do kin neuvěřitelných 34 domácích filmů. A mnohé stály za to.

Když už ne za nejlepší film, tak aspoň za scénář a ze některé herecké výkony měli být nominováni Muži v říjiRoberta Sedláčka – takhle realistická, satirická a zároveň nepodbízivá komedie z moravského venkova tady léta nevznikla. Podobný kontakt s žitou realitou mají i generační Zoufalci.

Porotci dávali letos přednost načančanému retru – nic proti. Ale herecký výkon třeba takové Simony Babčákové v této sondě do života třicátníků určitě obstojí v porovnání se špatně nadabovanou Karolinou Gruszkou v „Sezonách“ nebo přehrávající Lenkou Vlasákovou v Kawasakiho růži. Skutečnost, že porotci úplně opominuli jediný snímek, který se letos dostal do programu velkého světového festivalu (LištičkyMiry Fornayové soutěžily v jedné z vedlejších sekcí v Benátkách), v tomto kontextu nijak nepřekvapuje.

O výpovědní hodnotě Českých lvů se diskutuje prakticky od jejich vzniku, ale letošní nominace zašly ve své ignoraci neambiciózních, ale kvalitních snímků zatím nejdál. Inklinace k filmovým jistotám a osvědčeným autorským i hereckým jménům může pořadatelům přinést větší televizní rating, ale také jistou ztrátu prestiže. Vachlerova estráda možná propaguje a oslavuje film, ale o stavu české kinematografie nám toho moc neříká.