Hra o překladatelské trůny

S pátou sérií Hry o trůny mu opět začal pravidelný zápřah. Budíček v šest ráno, od sedmi pak práce na překladu až do osmi do večera. Tak vypadá denní rozvrh amatérského překladatele titulků s přezdívkou lord Hlawoun z Pilsnerfellu vždy poté, co se objeví nový díl amerického seriálu stanice HBO.

V sedm hodin ráno si původním povoláním učitel biologie a chemie z Plzně seriál pustí, během něj si díl rozdělí na části, zároveň si už sem tam řádek či dva přeloží. Po skončení dílu se pouští do ostrého překladu. Jeho tempo prý bývá 100 řádků za hodinu, přičemž celý díl jich má asi 700–800. První verzi má tak hotovou asi ve tři odpoledne. „V tu chvíli si celý díl musím pustit znovu s titulky - zkontroluji si tím překlepy, opravím špatné překlady, nevhodné formulace a chyby v pravopisu.“

Kolem sedmnácté hodiny nahrává na web první verzi pro nedočkavce. „Ta však často potřebuje ještě doupravit a zkontrolovat dalším člověkem, který objeví chyby, které přehlédnu. V ideálním případě je dobré, když titulky zkontroluje i nějaký opravdu dobrý znalec celé série, abych nenadělal faktické chyby.“

Finální verzi obvykle zveřejní okolo osmé hodiny večerní. „Tedy takhle to vypadalo, když jsem měl volno a titulky dělal sám. V současnosti se na překladu podílíme tři, čímž došlo k ulehčení a zkvalitnění práce,“ upřesňuje. Zájemců má dost. Hra o trůny je nejstahovanějším seriálem na světě a v Česku o titulky k jednotlivým dílům fantasy ságy stojí až několik desítek tisíc lidí; nejčastěji je hledá na serverech titulky.com nebo edna.cz.

Nečekat roky

Titulky.com jsou asi nejznámější ze zdejších platforem, kam lidé chodí pro překlad filmů i seriálů a kde se scházejí i sami překladatelé neboli fansubbeři. Hlawounovy titulky k prvnímu dílu páté série Her o trůny tu byly tři dny po odvysílání nejstahovanější položkou Na druhém místě pak byly v té chvíli titulky ke druhému, uniklému dílu, který ještě ani nebyl oficiálně odvysílán. Denně server navštíví několik desítek tisíc lidí, tvůrců i konzumentů.

Nezřídka se fansubbeři sdružují i na webových stránkách věnovaných konkrétním seriálům (z těch je známá rovněž zmíněná edna.cz). Podle odhadů se počet českých fansubberů pohybuje v tisících. Komunita se v Česku začala objevovat už koncem minulého století, s rozšířením paměťových úložišť jako DVD a zejména internetu. „Domnívám se, že se náš věk pohybuje v rozmezí 20 až 35 let, já jsem výjimka, mně je už pětačtyřicet,“ přibližuje komunitu Hlawoun.

Důvod zájmu o jejich práci na televizních sériích je jasný. Většina zahraničních filmů nakonec přijde poměrně brzy i na česká plátna; důvodem stahování filmů (a shánění titulků) je tak spíš snaha ušetřit peníze a čas za cestu do kina. Na vysílání seriálů v Česku můžou fanoušci čekat i roky – pokud se vůbec dočkají. A to v době, kdy se všechny popkulturní trendy šíří online a nový hit chce mít hned k dispozici celý svět.

„Teorie velkého třesku se na našem území může vysílat nejdřív půl roku potom, co byl v Americe odvysílán poslední díl série,“ potvrzuje další známý fansubber Petr Finkous, který překládá právě seriál o skupině fyziků; jinak se živí coby informatik v české pobočce nadnárodní pojišťovny. K tomu připočtěme, že čím dál víc fanoušků dnes beztak upřednostňuje původní znění, a nikoli dabing, který zase preferují tuzemské televize.

Proces, na jehož konci jsou české titulky, vypadá nejčastěji následovně. Seriál se odvysílá v americké televizi, američtí fandové ho vzápětí nahrají na internet, ještě v zahraničí také vzniknou anglické titulky (třeba kvůli neslyšícím divákům), které si stáhne český překladatel a pustí se do nich. Na dobu, kterou překladu musí věnovat, má vliv několik faktorů. Záleží, jestli musí překládat z odposlechu, nebo se mu skutečně podaří stáhnout anglické titulky.

Z žánrů dají hodně práce „ukecané“ komedie. „Když překládám Teorii velkého třesku, zvládnu tak dva až tři díly do týdne. V tomhle případě si navíc musím dohledávat i odborné vědecké termíny,“ vyjmenovává zkušenosti Finkous. Navíc je u seriálu potřeba hlídat kontinuitu sérií. „Dodržovat zavedené pojmy, styl mluvy jednotlivých postav a v češtině i tykání a vykání,“ dodává.

Překládání odborných termínů a vymýšlení českých ekvivalentů neexistujících slov je úkol, se kterým si titulkář někdy neporadí sám. První problém se dá řešit konzultací s odborníkem. „Pokud jde o lékařskou terminologii, využívám bývalého spolužáka, nyní lékaře,“ vysvětluje Finkous. Hlawoun ve velké míře používá internet včetně odborných stránek. Nebojí se však sáhnout ani do vlastních znalostí, které získal vysokoškolským přírodovědným vzděláním. „Hodně jsem se o ně opíral při překladu seriálu Perníkový táta, který sledoval příběh středoškolského učitele, jenž se začal věnovat výrobě a distribuci drog.“

Při vymýšlení neexistujících slov se oba pokouší vcítit do způsobu, jakým je vymýšleli autoři v původním jazyce, a pak vytvořit výraz, který zároveň respektuje českou tradici a zvyklosti. „U Hry o trůny hodně koukám do knihy a snažím se držet zavedených překladů. Pokud nenajdu inspiraci ani tam, snažím se najít slovo, které by co nejvíce odpovídalo atmosféře světa, ve které se příběh odehrává,“ říká Hlawoun. Častá je i konzultace s ostatními překladateli.

Kromě překladu pak fansubber musí titulky i načasovat, aby začínaly ve stejný čas jako dialogy, musí si pohlídat, aby nebyly moc dlouhé a aby na obrazovce zůstaly po správnou dobu. Tlak ze strany fanoušků je prý velký – a někdy i dost nevybíravý. Lidé chtějí mít titulky co nejdřív, ideálně odpoledne druhý den po odvysílání originálu, když přijdou z práce a chtějí si seriál pustit nejlépe ve špičkové kvalitě. „Když jsem překládal seriál Živí mrtví, měl jsem titulky ve většině případů hotové do dvanácti hodin. Ale stejně se mi po pár sezónách do překladu někdo naboural s tím, že se mu nechtělo tak dlouho čekat,“ vrací se ke slovu Hlawoun.

Výjimečná zakázka

Víc je však těch, kdo si „svých překladatelů“ cení. „Velkou popularitu získaly moje titulky právě k seriálu Hra o trůny - ovládly žebříčky stahování na všech titulkářských serverech a několikrát se stalo, že servery neunesly nápor uživatelů, kteří čekali na titulky,“ říká spokojeně Hlawoun. Ostatně i jeho přezdívka vznikla podle vzoru seriálových postav a měst ze Hry o trůny.

Ocenění fanoušků je pro něj hlavním důvodem, proč se činnosti věnuje. „Radost mi udělá pochvalné hodnocení titulků i zmínky o tom, že se lidé na nějaký seriál začali dívat proto, že jsem ho překládal já.“

Dalším lákadlem je procvičení jazyka a kreativita. „Líbí se mi, že si můžu částečně vytvářet vlastní postavy - rozlišovat, jak mluví, zda používají hovorovou či spisovnou češtinu, zda si vykají či tykají,“ dodává.

Jeho slova potvrzuje překladatel Miroslav Pošta, vyučující na Ústavu translatologie Filosofické fakulty Karlovy univerzity v Praze a autor knihy Titulkujeme profesionálně. „Je to relativně snadná cesta k tvůrčí práci - lidé se tak mohou stát alespoň částečně autorem nějakého díla.“

Kvalita titulků se hodně liší, ke vzniku těch méně kvalitních přispívá i zmíněný tlak na rychlost. Fansubbeři většinou nejsou vystudovaní překladatelé. Mohou to být studenti překladatelství, ale obvykle to prostě jsou filmoví a televizní fanoušci s jistou úrovní jazykových znalostí a hlavně zápalem pro věc. Amatérství přitom nemusí mít nutně vliv na jejich kvalitu. Všichni oslovení se shodují, že důležitější než precizní znalost cizího jazyka je ovládnutí češtiny - a že stěžejní je ona vzájemná kontrola.

Vlastní invence

„Ze začátku byla kvalita tristní - nepochopené fráze, nepochopené situace, špatná čeština a pravopis. Postupně se oddělilo zrno od plev a překlady jsou na vyšší úrovni,“ tvrdí Finkous. Některé titulky od začínajících fansubberů jsou sice perfektně přeloženy, ale „nejsou česky“. Důležité je také držet krok s vývojem jazyka. „Kdybych se v roce 2000 podíval na dnešní dialogy, asi bych měl velký problém spoustu frází přeložit,“ připouští.

Příběh lorda Hlawouna i Petra Finkouse je ještě v jednom výjimečný – nejenže patří mezi uznávané překladatele, ale dostali se díky tomu i k profesionálním zakázkám, což není vůbec běžné. Úspěch titulků k seriálu Hra o trůny zapříčinil, že se Hlawounovi ozvala česká televizní stanice a požádala ho, aby pro ni překládal. „Tím se mi splnil obrovský sen; koníček se mi stal spoluzdrojem obživy.“

Úspěchy zaznamenal také Finkous. Poté, co asi rok a půl přispíval na titulkářské fórum a vytvořil pár prvních titulků k několika dílům Star Treku, oslovil ho produkční manažer jedné společnosti. Tehdy to bral jako přivýdělek ke studiu, ovšem zakázky na překlad dabingu či tvorbu titulků dostává dodnes - za překlad šesté série Teorie velkého třesku pro Primu dostal vloni dokonce cenu Jednoty tlumočníků a překladatelů za mimořádnou kvalitu překladu a úpravy dabovaného audiovizuálního díla. „Na tenhle seriál jsem pyšný. Když člověka baví, dává do překladu mnohem víc vlastní invence.“

I z bezpráví někdy vznikne právo

Ač to sami fansubbeři neřeší, nebo to aspoň říkají, amatérský překlad a především šíření takto vytvořených titulků má ještě jeden rozměr - autorskoprávní. Šíření titulků je méně závažným prohřeškem než šíření celých filmů či seriálů, ale i to je v Česku zakázané. Na titulky se zákon dívá jako na autorské dílo, které vzniklo zpracováním jiného díla překladem. „Pro překlad a distribuci titulků je třeba mít souhlas majitele práv k scénáři. Potřebujete ho jednak k šíření a jednak i k samotnému překladu, protože tím rozmnožujete a zpracováváte dialogy filmu,“ vysvětluje advokát Rudolf Leška. Pokud byste si filmy doma překládali a titulky dále nešířili, situace je jiná. „Podle českého práva na to není jednoznačná odpověď, ale ta správnější je, že když si doma sami pro sebe přeložíte film, je to v pořádku,“ upřesňuje Leška.

Česká protipirátská unie zmiňuje případ z roku 2004, kdy byl provozovatel webových stránek poskytující jím upravené titulky odsouzen na 8 měsíců do vězení s podmíněným odložením na zkušební dobu 18 měsíců. Nutno však podotknout, že na stránkách se krom nelegálních titulků nacházely i kopie filmů a přebaly DVD nosičů. Obecně se však nedá říct, že by se tvorba a šíření titulků v Česku příliš potírala.

Poněkud nevyjasněný postoj k fansubberům dokládá i HBO, která oficiálně uvedla, že jim komunita fanoušků zájmově titulkující filmy a seriály nevadí, ovšem vadí jim pirátské šíření jakéhokoliv obsahu. V takovém případě zůstává otázkou jejich spolupráce s fanouškovským portálem edna.cz, kde se běžně objevují odkazy na úložiště amatérských titulků.

Zneužití autorských práv v souvislosti s titulky se přitom mohou dopustit i komerční subjekty. Potvrzuje to případ advokáta Lešky. „Můj klient z vlastního zájmu udělal velice kvalitní titulky k jednomu dílu, na internetu je objevilo studio, které vyrábělo titulky pro televizní vysílání a tyto titulky si bez souhlasu autora ‚vypůjčilo‘,“ popisuje Leška. K takovým, v podstatě nelegálně vytvořeným titulkům, nabývá jejich překladatel podle autorského zákona autorské právo. „V tomto případě neplatí stará římská zásada, která tvrdí, že z bezpráví právo nevzniká.“ Se studiem jsme se tedy dohodli na mimosoudním vypořádání. Soudní spor by totiž nejspíše prohráli a byla by to pro ně trapná nepříjemnost - jednak by museli uznat, že titulky ukradli, jednak by museli pořad přestat vysílat a vytvořit si titulky vlastní, což by trvalo,“ dodává advokát.