Vědcům se potvrdilo několikaleté podezření. Tým pod vedením profesora Vídeňské univerzity Philippa Schwabla zveřejnil studii, která poprvé dokazuje přítomnost mikroplastů v lidské stolici. Studie je sice malá, s osmi účastníky z Evropy, Japonska a Ruska – nicméně ve vzorcích všech zkoumaných osob se našly drobné částečky plastů o rozměrech mezi 50 a 500 mikrometrů. Žádný z osmi subjektů nebyl vegetarián, šest z nich se nevyhýbalo mořským rybám, všichni pili vodu z plastových lahví a jídlo balené v plastu.
A byl by vlastně tak trochu zázrak, kdyby se nic nenašlo. Už víme, že mikroplasty - které jsou vyráběné buď přímo, například pro potřeby kosmetického průmyslu, nebo vznikají rozpadem větších kusů - jsou přítomné v mořských živočiších, hmyzu, kohoutkové vodě i limonádách; zkrátka všude na planetě. Jejich vstup do trávicího ústrojí člověka se tedy jen oficiálně potvrdil. Na deset gramů stolice připadalo zhruba 20 částic mikroplastů a vědci odhadují, že je v sobě bude mít více než polovina světové populace.
Laické i vědecké povědomí samozřejmě tuší, že to není dobře. Lidstvo však stále neví, jak špatně to je - a jaký vliv mají mikroplasty na “hostitelské” organismy. Malé částečky se mohou dostat až do krevního řečiště či do lymfatického systému a skončit například v játrech. „Je to vůbec první studie svého druhu a potvrdila to, co jsme si již dlouho mysleli. Teď, když máme první důkazy o výskytu mikroplastů v lidském těle, musíme pokračovat ve zkoumání, co přesně to znamená pro lidské zdraví,“ říká Schwabl.
Zatím se ví, že mikroplasty ve střevech mohou negativně ovlivnit imunitní reakce trávicího systému, a tím usnadňovat vstřebávání jedovatých chemikálií a dalších patogenů do těla. A zatím není známé jiné řešení než omezit užívání plastů, především polypropylenu. To bude ovšem obtížné - prvním úkolem stojícím před vládami a úřady bude alespoň zastavit jeho strmý nárůst. Jen co se týče plastových lahví, experti odhadují, že za tři roky jich lidstvo spotřebuje o pětinu víc než dnes. Současné tempo je strhující milion koupených lahví za minutu. Každý rok skončí ve mořích a oceánech zhruba osm milionů tun plastu. Odpad ohrožuje mořské ekosystémy a zamořuje trávicí soustavy mořských živočichů.
Některé státy už přistoupily k omezením a dalším opatřením, Keňa například - pod hrozbou drakonických trestů - zakázala plastové pytlíky. Evropská komise o drobných zákazech (dobře známá brčka) uvažuje, stejným směrem míří i tuzemské ministerstvo životního prostředí. Kritici ovšem tvrdí, že taková opatření jsou sice hezká, ale naprosto nedostatečná.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
