Vědci: Ani kouření marihuany není bez následků, musíme to prozkoumat

Jak je všeobecně známo, Kanada legalizovala rekreační užívání marihuany a pro mnohé se stala průkopníkem trendu, za nímž v západním světě brzo půjdou další země. Masové zpřístupnění dosud zakázané drogy ale probudilo i výzkumníky zabývající se lidským zdravím.  Jejich pátrání po dosud neznámých dopadech širokého užívání se logicky ihned zaměřilo na způsob, jakým „trávu“ konzumují její fanoušci nejčastěji - kouřením jointa. Píše o tom ve svém čerstvém vydání server Popular Science.

Že kouření škodí zdraví, to dnes berou jako fakt i největší milovníci tabákového kouře. Byla to dlouhá cesta od roku 1964, kdy americké ministerstvo zdravotnictví vydalo proslulou zprávu dávající kouření cigaret do souvislosti s rakovinou plic. Předcházela tomu dlouhá léta drahého podrobného zkoumání a následovala dlouhá léta drahých kampaní, než celkem jednoduchý závěr vstoupil do obecného povědomí. Řada lidí je přitom přesvědčena, že hrozba se týká tabáku, nikoli marihuany - nicméně podle výzkumníků je zdravotní dopady kouření trávy třeba zkoumat se stejnou pozorností. Pro žurnál kanadské lékařské asociace CMAJ o tom sepsali text dva profesoři respirační medicíny z vancouverské univerzity Wan Tan a Don Sin.

Mnoho lidí vnímá marihuanu jako „relativně bezpečnou drogu“, která má vysoce kladné zdravotní účinky, píší Tan se Sinem. „Máme dojem, že veřejnost není dostatečně informována o znepokojení, jež hrozba masově rozšířeného kouření marihuany vyvolává mezi odborníky. O působení marihuanového kouře na plíce téměř neexistuje pořádný vědecký výzkum -   a s ním je třeba začít.“

Absence výzkumných dat je daná dlouholetým postavením marihuany coby veřejného nepřítele a drogy číslo 1, jejíž dopady na organismus se nezkoumaly - byly všeobecně uznány za devastující a ďábelské. Získat úředně i menší množství „trávy“ k výzkumu byla pro civilní vědce docela obtížné. To je ovšem kvůli čím dál běžnějšímu užívání marihuany všude po světě neudržitelná pozice.

V biochemickém rozboru se marihuana velmi podobá tabáku; základní odlišností je jejich aktivní složka: v prvním případě THC, ve druhém nikotin. Ale většina ostatních prvků z tabákového kouře – například formaldehyd, etylen a aceton – je v jointu také.  A jejich účinek na plíce je také stejný. Samozřejmě, jak pro Popular Science řekl doktor z lékařské fakulty v Yale Samuel Wilkinson, lidé většinou nezkonzumují tolik marihuanového kouře jako milovníci cigaret; dvacet jointů denně je i pro ty největší fanoušky přece jen docela hodně.

Profesor Sin si ale myslí, že co není, může být: legalizace každopádně může řadu kuřáků popostrčit ke větší spotřebě a z těch svátečních udělat konzumenty pravidelné. A ti všichni si podle Sina zaslouží znát pravdu o tom, co holdování této vášni udělá s jejich tělem v perspektivě třeba dvou desítek let. „Legalizace nám dává obrovskou šanci, ne-li povinnost k pořádnému výzkumu,“ píší na závěr profesoři z Britské Kolumbie. „Pokud ji využijeme, mohou být mýty a tajemství kolem marihuany brzo vyřešeny.“