Vyznat se v politice zdejší centrální banky v poslední době vyžaduje nebývalou dávku fantazie. Jeden den její zástupci bok po boku s kolegy z Maďarska nebo Rumunska bojují proti propadu národních měn. Krátce nato od nich v článku ve Financial Times dávají ruce pryč: investoři by prý neměli Čechy házet s východními státy do jednoho pytle. Vysvětlení je stejně prosté jako znepokojivé: Česko se navzdory relativně stabilní ekonomice dostalo do víru hodně rizikového regionu a není jasné, jestli si okolí naší odlišnosti všimne, nebo budeme potřebovat záchranné lano v podobě půjček jako ostatní. S trochou štěstí nás tato vlna krize zasáhne jenom okrajově. Kromě politiků teď úspěch hodně závisí i na něčem, co nás dosud moc nezajímalo: na přesvědčivosti centrálních bankéřů.
Každý tím trpí
Nebývá zvykem, že centrální bankéři píšou emotivní články do prestižních zahraničních novin. Člen bankovní rady ČNB Mojmír Hampl ale udělal výjimku právem. Tři zásadní listy (Financial Times, The Economist, Wall Street Journal) zařadily Česko mezi východoevropské ekonomiky, kterým hrozí hospodářský kolaps a použily k tomu zavádějící údaje. Když ČNB žádala opravu, Financial Times otiskly Hamplův dopis ve stylu „nejsme jako oni“. Podobně minulý týden vyšla ve čtenářské rubrice The Economist odmítavá reakce viceguvernéra Miroslava Singera.
Kdo může, ten dnes vyprodává korunu a české akcie.Centrální bankéři si zvou zahraniční investory a přesvědčují je, že česká ekonomika se těší dobrému zdraví. Těžko by se dalo věřit, že pár článků stačí na záchranu měny – kdyby nebyly kryté výsledky zdejšího hospodářství. Česko teď bojuje o pošramocenou důvěru, aby zabránilo prudkému oslabování koruny, inflaci a odlivu investorů. Kdo může, ten dnes vyprodává korunu a české akcie – hodnota domácí měny se od srpna loňského roku propadla o čtvrtinu, o stejnou hodnotu klesly ceny akcií. O moc více než přesvědčování nezbývá – národní banka sice může zvednout úrokové sazby, ale to by ztížilo přístup firem k úvěrům a jenom prohloubilo hospodářskou recesi. Dílčí úspěchy si už propagační akce národní banky připsala. Imperativ „rozlišujte“ zaznívá už i z úst německé kancléřky a v čerstvě zveřejněné analýze Erste Group.
O životě s eurem k nám pronikají jenom „drby“.Komentátoři zahraničních listů měli pravdu v tom, že vyhlídky střední a východní Evropy nejsou povzbudivé. Symbolem současných problémů je Maďarsko. Stejně jako v dalších státech (v Lotyšsku nebo Srbsku) si tam lidé masově sjednávali hypotéky v eurech nebo švýcarských francích, protože domácí banky chtěly obrovské úroky (kolem devíti procent), zatímco ty evropské nabízely kolem pěti procent. Platy přitom brali ve forintech. Dokud byl forint silný, vydělávali na tom, ale od října se maďarská měna dramaticky propadla. Lidé dostávají reálně ve forintech o třetinu méně, ale úroky platí v cizí měně stejné. Proto řada z nich přestala splácet a banky se dostávají do účetních ztrát. Otřesy posilují i špatné makroekonomické údaje, především zahraniční dluh, který dosahuje hrozivých 110 procent HDP.
Česko je na tom nesrovnatelně lépe. Lidé neměli důvod si půjčovat v zahraniční měně, protože úrokové sazby byly díky rozumné politice ČNB a výkonnosti české ekonomiky stejné nebo nižší než v eurozóně (kolem 2,5 procenta). Na rozdíl od Maďarska, kde si v cizí měně vede účty až 80 procent domácností, v Česku je to zanedbatelných 0,1 procenta. Makroekonomické údaje jsou i podle prezidenta Evropské banky pro obnovu a rozvoj Thomase Mirowa „úctyhodné“ (třeba zahraniční dluh je kolem 40 procent HDP). Výhody zdejšího hospodářství však stejně mohou přijít vniveč. Důvod je prostý: Česko nemá euro. Na rozdíl od Čechů nemusejí Slováci a Slovinci, kteří už na jednotnou evropskou měnu přešli, nikoho přesvědčovat, že k Západu patří. Zvlášť Slovensko, kde se platí eurem od začátku letošního roku, si pochvaluje, že pod novou „železnou oponou“ proběhlo včas.
A není v tom samo. „I velmi silné a konkurenceschopné ekonomiky, jako například dánská, trpí, když se musejí spoléhat na měnu malého trhu,“ říká Thomas Mirow. Podle něj jsou takové země terčem spekulací a mohou mít kvůli riziku těchto spekulací vyšší úrokové sazby. Doporučil jim, aby jako Slovensko a Slovinsko co nejrychleji vstoupily do eurozóny. K podobnému závěru došly i mnohé země, jež byly zatím k euru přinejmenším vlažné: Maďarsko, Polsko, ale i Švédsko, Dánsko a dokonce i Británie. Po přijetí eura volá i v Česku – a už dlouho – většina podnikatelů, ekonomů, opoziční ČSSD, vládní lidovci a zelení. Ovšem nejsilnější vládní ODS spolu s centrální bankou pokušení odolávají.
Svatá koruna
Podle ministra financí a jeho ekonomických kolegů z vládní ODS je pro Česko vítězství, že v má době krize samostatnou měnu. Miroslav Kalousek naráží na to, že podle pouček slabá koruna pomáhá vývozcům (více k tématu v článku Tomáše Pavlíčka - Nejsme jako oni).
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
