Vypadá to, že bílý plášť v Česku platí jako vstupenka na politickou dráhu. Soupeři z posledních voleb by mohli vyprávět: čtvrtina nových hejtmanů a sedm senátorů jsou lékaři, ve vládě Karlovarského kraje je dokonce samostatná „doktorská“ partaj. A noví šéfové s lékařským titulem se pustili do práce zostra – soudě alespoň podle chování nejznámějšího z nich Davida Ratha, který během prvního dne v úřadě hejtmana propustil ředitele všech krajských nemocnic. Co vlastně české lékaře do politiky táhne a co s sebou z ordinací a nemocnic přinášejí?
Jediná šance
„Politická kancelář to zrovna není,“ prohodí s úsměvem statný třicátník v bílém plášti a nabízí návštěvě židli. Většinou na ní sedávají pacienti, poslední rok ale tady, v karlovarské nemocnici, řada věcí není tak, jak bývala. Vít Baloun, karlovarský internista a zkušený odborník na potíže střev a žaludku, se totiž spolu s šedesátkou dalších zdejších lékařů, sestřiček a známých pustil do politiky. A hnutí Doktoři, kterému šéfuje, se může od letošního podzimu pochlubit jasnými výsledky – v krajských volbách získalo desetinu všech hlasů a daleko zastínilo třeba místní lidovce nebo zelené, kteří se do krajského zastupitelstva vůbec nedostali.
„Nejdřív jsme byli zklamaní, čekali jsme ještě víc. Ale pak nám došlo, že je to skvělý výsledek,“ říká pan Baloun, a ještě než začne další větu, nahlédne pootevřenými dveřmi na blikající přístroje ve vedlejší místnosti. Na lůžku leží polonahý pacient, kolem prochází dvojice sestřiček v bleděmodrých šatech. „V první řadě jsem pořád lékař,“ říká pan Baloun. Vstup do politiky byl podle něj „akt zoufalství“. Až dosáhne svého cíle, vrátí se zcela zpět k pacientům.
Než se dostaneme k tomu, co je vlastně tím cílem, musíme si připomenout rok staré události, které vznik doktorského hnutí odstartovaly. Karlovarský kraj byl jedním z prvních regionů, kde se politici pustili do projektu jediné zdravotnické společnosti, pod kterou by spadaly všechny nemocnice v kraji. Stejně jako předtím v Jihočeském a Ústeckém kraji se nemocnice na Karlovarsku měly spojit do mamutí akciovky. Logika byla jasná – centrální řízení přinese úspory a objednávky pro velkou firmu zajistí podstatné množstevní slevy u dodavatelů léčiv a zdravotnického materiálu.
„Projekt počítal s tím, že do vedení se posadí slušní a schopní lidé,“ rozpřahuje ruce internista Baloun. Vedení kraje však podle něj nemělo šťastnou ruku a po ročním fungování najatého managementu zbyla v kraji seškrtaná lůžka, několik pozavíraných oddělení a stomilionový dluh.
„Nikdo z kraje se s námi nebavil. Měli jsme jen jednu šanci – dostat se sami na pozice, ze kterých se o osudech nemocnic rozhoduje,“ vysvětluje pan Baloun. A právě to se hnutí Doktoři skutečně podařilo: spolu se čtyřmi židlemi v zastupitelstvu získali i klíčový post krajského radního pro zdravotnictví a jako bonus místo radního pro školství. „V koalici se s námi zkrátka počítá,“ pochvaluje si pan Baloun.
Koho jste léčil?
Doktorské angažmá v krajské vládě není bez komplikací. Část voličů si proti sobě doktoři popudili hned po volbách, když se bez většího váhání pustili do koalice se sociálními demokraty a komunisty. „Diskutovali jsme o tom, jestli jít s komunisty do vlády,“ pokyvuje hlavou Pavel Štál, jeden ze čtyř zástupců hnutí, kteří usedli do krajského zastupitelstva. „Ale dneska si nevyberete. Je mi jedno, jestli i někteří členové byli před revolucí ve straně. Na jejich kvalitě to nic neubírá,“ říká doktor Štál. Až po chvíli ale vychází najevo hlavní důvod: „Podřídili jsme vše jedné myšlence, a to je budoucnost našich nemocnic. Vše ostatní musí stranou.“
(Článek Tomáše Sachra - Titul jako záruka.)
On-line rozhovor s Berenikou Podzemskou, lékařkou, radní pro zdravotnictví v Karlovarském kraji - 10.12. od 14:00.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
