Rušno kolem koruny a noví Zemanovi adepti v ČNB

Do vedení České národní banky nastupují dva noví lidé, kteří se jeví zkušeně a proevropsky – v obou případech tedy Miloš Zeman překvapil dobrou volbou. Obměna bankovní rady se koná v době, kdy se ČNB musí vypořádat s delikátním úkolem, jak bez velkých excesů vrátit korunu zpátky k plovoucímu kurzu. To, co se děje v centrální bance, je tedy letos třeba obzvlášť pozorně sledovat.

Do sedmičlenné rady od února nastoupí Marek Mora, nyní jeden z nejvýše postavených Čechů v evropských strukturách, a Oldřich Dědek, který už v bankovní radě dříve působil, a nyní byl poněkud bezprizorní – působil jako vládní koordinátor pro zavedení eura v Česku.  V radě střídají Lubomíra Lízala a Pavla Řežábka; tomu skončil už druhý mandát, nemohl být tedy jmenován znovu. Lízalovi skončil teprve první mandát, ale Zeman už ho podruhé nejmenoval.

Je jisté, že kdyby vedení ČNB měly obsadit vyloženě ekonomické kapacity, pak by se dali najít i lepší kandidáti, například se zkušenostmi v expertních institucích typu MMF nebo OECD. Ale vzhledem k faktu, že volba lidí do ČNB je jen v rukou prezidenta bez dalších blokačních a kontrolních mechanismů, výběr mohl dopadnout i mnohem hůř.  Napětí, které každému takovému monarchistickému rozhodnutí předchází, tedy tentokrát střídá úleva – zvlášť třeba při porovnání s Maďarskem, kde centrální banka nakupuje zbraně nebo přihrává peníze přívržencům režimu.

Marek Mora je od roku 2015 ředitelem pro rozpočet, daňovou a regionální politiku na Generálním ředitelství pro hospodářství a konkurenceschopnost v Radě EU. V letech 2010–2015 vedl kancelář generálního tajemníka Rady EU. Předtím byl jedním z lidí, kteří vedli české předsednictví EU, poté byl poradcem premiéra Jana Fischera a hlavním vyjednávačem při jednání o námitkách tehdejšího prezidenta Václava Klause k Lisabonské smlouvě.

Oldřich Dědek byl členem bankovní rady v letech 1999–2005 jako viceguvernér. Jak podotýká ekonom David Marek, Dědek proslul jako důsledný odpůrce změn – za dobu, kdy jsou k dispozici záznamy o tom, jak kdo z rady hlasoval při úpravách úrokových sazeb, byl Dědek pro změnu jen jedinkrát. Jinak vždy hlasoval pro zachování sazeb tam, kde byly.

Po odchodu z ČNB strávil deset let jako „pan Euro“ - muž zodpovědný za přípravu vstupu do eurozóny. Tedy něčeho, k čemu by Česko podle přístupových smluv s EU jednoho dne mělo dospět, ale vzhledem k chybějícímu termínu a klesajícímu zájmu veřejnosti nikdy tento proces nedospěl do relevantní fáze. Nic se na tom ani v nejbližší budoucnosti nezmění; Česko sice podmínky pro vstup splňuje, ale ke vstupu chybí politická vůle. Fakt, že Dědek neměl co na práci, zmínil jako jeden z důvodů své volby i Zeman.

Výběr členů bankovní rady je podle Ústavy plně v rukou prezidenta, Zeman ale už dříve ve svých nominacích dal hodně na doporučení nynějšího guvernéra Jiřího Rusnoka, kterého do vedení ČNB dosadil loni v létě. Po nástupu Mory a Dědka je nyní v radě pět ze sedmi členů nominovaných Zemanem.

Centrální banka je podle ústavy nezávislý orgán, který zodpovídá především za stabilitu cen a měny a za dohled nad bankovním a finančním trhem. V letošním roce banka slíbila ukončit intervenční kurzový režim, který zavedla v listopadu 2013 – původně jako krátkodobé řešení pro oživení ekonomiky, odvrácení deflace (tedy poklesu cen) a zastavení tou dobou už dva roky trvající ekonomické recese.

V praxi šlo o devalvaci měny na 27 korun za euro, tedy o jednorázové oslabení o sedm procent v zájmu podpory exportu. Centrální banka od té doby hranici 27 korun za euro brání. V dnešní situaci kurz nemůže spadnout pod toto číslo, protože banka garantuje tento kurz jako takzvaný tvrdý závazek – v praxi to funguje tak, že pokud někdo prodává eura, centrální banka je vždy vykoupí za 27 korun. Korun si na to může vytisknout libovolné množství a kurz by tím pádem mohla proti zpevnění bránit donekonečna, letos se ale chystá s intervencemi skončit a nechat korunu znovu volně plout na základě nabídky a poptávky, jak tomu bylo do roku 2013.

Tvrdý závazek spočívá v tom, že banka bude držet kurz 27 korun za euro minimálně do konce letošního prvního čtvrtletí. Další vývoj se měl určit podle vývoje inflace – logika je zjednodušeně řečeno taková, že vyšší inflace značí, že ekonomika již roste a že je dost odolná na to, aby zvládla volně plovoucí kurz. Centrální banka si dala za cíl dostat meziroční inflaci na dvě procenta, což se poněkud v předstihu oproti dosavadním předpokladům stalo už v prosinci.

V souvislosti s tím se centrální banka dostává pod čím dál větší tlak; jen za první týdny letošního roku už za intervence utratila přes sto miliard korun (za ně nakupuje eura, která ukládá do devizových rezerv). Pokud inflace zůstane nad dvěma procenty i v dalších měsících, což je pravděpodobné, nic nebrání tomu opustit kurzový závazek už na začátku druhého čtvrtletí.

Centrální banka ale bude v dosud nevyzkoušené situaci - a není zatím jasné, jak se devizový trh zachová a jak složité bude zabránit velkým výkyvům kurzu. Guvernér Rusnok již dříve opakovaně uvedl, že proti případným výkyvům kurzu banka zakročí i po opuštění intervenčního režimu. Je ale pravděpodobné, že koruna po uvolnění posílí, tedy že se vrátí směrem k hodnotám, na kterých byla před listopadem 2013.