Jak na krizi? Použít peníze z eurofondů

Vláda by mohla ve svých opatřeních proti hospodářské recesi (na tento rok se počítá s propadem HDP o dvě procenta) využít čerpání peněz ze strukturálních fondů. Podle expertky na evropské fondy Věry Jourové (EDS) postrádá debatu a řešení jak „lépe, rychleji a účinněji“ čerpat prostředky z evropských fondů.

Jourová tvrdí, že nikde není nařízeno, aby země teoreticky nevyčerpala prostředky určené na období 2007 až 2013 již v roce 2010. Jejich objem činí podle současného kurzu 750 miliard korun, což jsou tři čtvrtiny státního rozpočtu z roku 2007. „Jak daný členský stát čerpá peníze je pouze na něm, Brusel stanoví pouze obecná pravidla, na kterých se jednotlivé země dohodly,“ vysvětlila pro Respekt.cz Jourová.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které nově vede Cyril Svoboda (KDU-ČSL) počítá s tím, že náběh prostředků z Bruselu bude pozvolný a bude kulminovat právě v roce 2013. Regionální pomoc by měla v roce 2013 činit 113,4 milardy korun (při kurzu 27 Kč/EUR), zatímco pro tento rok se podle Národního strategického referenčního rámce počítá s 94,5 miliardami korun. Čerpání má podle Jourové zpoždění až jeden a půl roku, navíc je systém podle bývalé náměstkyně MMR zbytečně „rozmělněn“ do 24 operačních programů. „Často se pro stromy nevidí les,“ upozornila.

Zbytečně složitý systém

Že je systém současných 24 operačních programů nesmírně administrativně složitý připustil i nový ministr Svoboda. Na kritiku Jiřího Paroubka (ČSSD), že se peníze čerpají se zpožděním, již reagoval, že systém vznikl za vlády ČSSD. „Jsem přesvědčen, že tuto skutečnost předseda ČSSD Jiří Paroubek jako bývalý ministr pro místní rozvoj a předseda vlády dobře ví," uvedl Svoboda. Zdůraznil, že Národní strategický referenční rámec, podle kterého se peníze z eurofondů čerpají (Více ZDE), nebyla vláda ČSSD schopna dohodnout, a musela to udělat až současná vláda. Proto se nemohlo začít s čerpáním již od ledna 2007. To Respektu.cz řekl i ekonom a hlavní manažer EU Office České spořitelny Petr Zámečník. „O efektivnějším čerpání prostředků z evropských fondů se hovoří již pět let. Zatím se nic moc nezměnilo. Nyní však máme akceschopnějšího ministra,“ naznačil mírně optimisticky Zahradník.

Chystané zjednodušení současného sytému potvrdil i mluvčí MMR Hynek Jordán. „Připravujeme zjednodušení, ale konkrétní obrysy ještě nejsou. Čekáme na rozhodnutí vlády, jaké priority NERVU odsouhlasí,“ řekl Jordán. Zjednodušit a zpřehlednit by se měly alespoň formuláře, dodal.

Změna alokace peněz

Zahradník tvrdí, že si klade rovněž otázku, zda by se nemělo zrychlit čerpání peněz z Bruselu. Připomenul Plán obnovy pro růst a zaměstnanost (European Recovery Plan, více ZDE), který v prosinci odsouhlasila Evropská rada. „Je to vodítko národním státům, jak směřovat protikrizová opatření,“ vysvětlil Zahradník. Plán rovněž počítá s rychlejším čerpáním prostředků ze strukturálních a sociálních fondů. Podle Zahradníka se i v současném systému dají dělat „kouzla“. Navrhuje změnu alokací peněz v čase. „Alokace na 2010 až 2013 se mohou přesunout na letošní rok,“ připustil. Totéž uvedla i Jourová. „Fondy by měly fungovat spíše jako úvěrová záležitost, ne jako granty.“

V praxi systém funguje tak, že například podnikatelé musí padesát procent prostředků zaplatit ze svého a druhou polovinu dostanou od Unie, ale až po auditu projektu, takže musí na začátku stejně financovat (úvěrovat) celý projekt. „Žadatel platí, pak dlouho čeká na prostředky ze státního rozpočtu, které stát dostane proplaceny z Bruselu, to je teprve moment „proplacení“,“vysvětlila Jourová.

Čerpání europeněz jsme věnovali tři body

Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Michal Mejstřík Respektu.cz prozradil, že jeho návrh na rychlejší čerpání prostředků z eurofondů bylo ostatními členy rady přijato. „Mohu vám říci, že z 32 bodů opatření NERVu jsou tři body věnované právě čerpání peněz z Bruselu. To není málo,“ zdůraznil Mejstřík. Dodal, že čerpání peněz z eurofondů je rozpočtově neutrální opatření, vláda si na ně nemusí půjčovat. „Je to velice zásadní opatření, o kterém se posledních deset dní velice intenzivně bavíme,“ zdůraznil pro Respekt.cz ředitel Institutu ekonomických studií FSV UK Mejstřík. Podle něj by se měly změnit prioritní osy, které budou pružně reagovat na potřeby současné ekonomiky. V plánu se počítá i se změnou alokace prostředků. „My jsme mohli být opatrní v roce 2007, 2008. Nyní je však jiná situace,“ dodal Mejstřík.

Větší garance by měla poskytovat Českomoravská záruční a rozvojová banka, tvrdí Mejstřík. S částečným uvolněním pravidel, které navrhuje i Jourová, souhlasí. „Riziko je sice vyšší, ale je stále menší, než když se prostředky nevyužijí. Není ale možné, aby se peníze rozdávaly jen tak, musí to být dobře založené projekty. Skutečné čerpání může proběhnout velmi rychle v reálném čase,“ míní Mejstřík. K začátku ledna bylo příjemcům zatím vyplaceno „pouze“ 1,85 miliardy korun.

Jourová kritizuje právě fakt, že až 60 procent projektů je shozeno úředníky pod stůl, často za formální nedostatky. „To je hazard, který si nemůžeme dovolit,“ míní Jourová, která nyní jako expertka Evropské komise radí s čerpáním fondů Rumunsku. Podle ní bychom se měli inspirovat v zemích, které jsou v čerpání peněz z evropských fondů zběhlé. Jako příklad uvedla Španělsko nebo Irsko. „Tam už se ani nezdůrazňuje, jaké peníze pochází z irského rozpočtu a které z Bruselu,“ upozornila na pružnost systému. „Tato šance, jakou máme nyní, se už nebude v budoucnu opakovat,“ varovala Jourová.