Informační servis

Britští poslanci schválili návrh zákona o předčasných volbách, které mají ukončit brexitový pat. Budou 12. prosince. Souhlas lordů už je formalitou. Pro konání prosincových voleb se vyslovilo 438 poslanců, proti jich hlasovalo pouze 20. Opoziční strany podpořily konání předčasných voleb poté, co lídři sedmadvaceti zemí Evropské unie souhlasili s odkladem brexitu. Británie, která měla z EU odejít již ve čtvrtek 31. října, má nyní čas do konce ledna příštího roku. Pokud se podaří v britském parlamentu schválit vyjednanou brexitovou dohodu s EU dříve, bude moci země odejít k prvnímu dni následujícího měsíce.

Britský premiér Boris Johnson se za poslední dva měsíce pokusil rozpustit parlament třikrát. Nyní mu to vyšlo alternativním mechanismem, při němž stačily hlasy prosté většiny poslanců. Podle  Johnsona jsou volby nutné pro prolomení patové situace v Dolní sněmovně. Jeho vláda v ní nedokázala prosadit dohodu o podmínkách brexitu, který se tak znovu odložil. Projednávání prováděcího zákona k dohodě minulý týden vláda zastavila, když po prvotním úspěchu poslanci odmítli její plán extrémně rychlého schvalování komplikovaného opatření. Komentátoři se shodují, že výsledek předčasných voleb je zcela nepředvídatelný. Připomínají, že i před posledními volbami v roce 2017 měli konzervativci v průzkumech značný náskok, v kampani o něj ale přišli a parlamentní většina jim těsně unikla.

Čínská ambasáda poslala přes 1,2 milionu korun na konference, které na Univerzitě Karlově pořádal rektor Tomáš Zima. A nebyla to jediná platba: Aktuálně.cz v úterý napsalo, že velvyslanectví platilo i jeden z předmětů na univerzitě. Další fakturu nyní už bývalý šéf Česko-čínského centra UK Miloš Balabán vystavil Číňanům za kurz o hedvábné stezce kritizovaný experty jako propaganda. Balabán rezignoval poté, co deník Aktuálně.cz upozornil na toky čínských peněz na Univerzitu Karlovu skrze jeho firmu.

Loni začal Balabán na Fakultě sociálních věd vyučovat kurz popisující výhody Nové hedvábné stezky, kterou se pokouší Peking zprovoznit mezi Čínou a Evropou. Oficiální média komunistického státu tehdy podtrhovala, že jedna z nejstarších evropských univerzit klade na projekt prezidenta Si Ťin-pchinga velký důraz. Balabán naúčtoval tuto výuku čínské ambasádě. Fakturu na 69 206 korun vystavila soukromá společnost Středisko bezpečnostní politiky, s.r.o., kterou Balabán spoluvlastní. Jmenuje se stejně jako oficiální instituce UK, kterou Balabán také vedl a jež má nezávisle bádat.

Prezident Miloš Zeman chtěl 28. října udělit celkem 43 vyznamenání, během slavnostního večera jich ovšem předal jen 42. Katolický kněz Petr Piťha totiž Řád Tomáše Garrigua Masaryka odmítl. Informaci, na kterou jako první upozornil Deník N, během pondělka potvrdil serveru iRozhlas.cz mluvčí pražského arcibiskupství Stanislav Zeman. Důvody, proč se Piťha rozhodl odmítnout, však neuvedl. Piťha je prý vysvětlil v dopisu prezidentu Zemanovi. „Své plně zdůvodněné rozhodnutí jsem sdělil prezidentu republiky dne 15. října letošního roku,“ potvrdil pak Piťha HN. V ten samý den rozhodl Ústavní soud, že zdanění církevních restitucí, které podepsal i prezident Zeman, je protiústavní. Piťha však odmítl komentovat, zda spolu tyto věci souvisejí.

Ani Pražský hrad však nechtěl důvody komentovat. „Je na každém, aby celou věc vnitřně zvážil a rozhodl se. Rozhodnutí učiněné v tichosti respektujeme,“ řekl pouze prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Lingvista a někdejší ministr školství na sebe upozornil naposledy loni v září, kdy ve svém kázání brojil proti přijetí Istanbulské úmluvy s tím, že by její ratifikace vedla k roztrhání tradiční rodiny, že homosexuálové budou prohlášeni za nadřazenou třídu, nebo že rodiče ani nebudou moci dát jméno svým dětem.

„Oběti, které vesměs pocházely z dopravních nehod,“ pronesl minulý týden v Poslanecké sněmovně místopředseda KSČM Stanislav Grospič na adresu lidí, kteří zemřeli v roce 1968 při invazi vojsk Varšavské smlouvy. V pondělí o jeho výroku jednalo vedení KSČM a  za poslance se postavilo. Podle předsedy komunistů Vojtěcha Filipa totiž při svém výroku také vyjádřil lítost nad oběťmi, a jedná se tedy jedná spíše o kampaň proti Grospičovi. Připustil však, že „úspora ve vyjádřeních“ je pro KSČM namístě a straníci by měli respektovat stanoviska kolektivního orgánu strany. V dokumentu o roce 1968 se hovoří o postupu vojsk Varšavské smlouvy jako o „násilném zásahu“, nikoliv však o okupaci.

Opozice zastoupená předsedou poslaneckého klubu ODS Zbyňkem Stanjurou  žádá Grospičovo odvolání z postup předsedy sněmovního mandátového a imunitního výboru. Také v tom ho ho ovšem komunisté podrží. „Nemám obavu, protože platí princip poměrného zastoupení. ODS také zastává názor, že jí nemáme lustrovat jejich lidi, tak nechť nám nelustrují naše,“ uvedl předseda Filip.

Již brzy by měla polostátní energetická společnost ČEZ rozhodnout o prodeji uhelné elektrárny Počerady. Aby prý na tento prodej poukázali, obsadili aktivisté v úterních brzkých ranních hodinách rypadlo v hnědouhledném lomu Vršany na Mostecku a zablokovali ho. Jedná se majetek miliardáře Pavla Tykače, který je právě tím, kdo by měl elektrárnu v Počeradech od firmy ČEZ koupit. Podle odpoledních informací je na místě policie, podle ní aktivisté přes výzvy odmítají slézt a hrozí jim pokuta.

Osm aktivistů proniklo na skrývkový bagr na Slatinické výsypce, který byl v tu dobu mimo provoz. Podle prohlášení protestujících jde o autonomní skupinu lidí, kteří nechtějí pasivně přihlížet tomu, „jak hrstka jedinců bezostyšně vykořisťuje naši planetu, ohrožuje budoucnost lidstva a jeho celkovou existenci, a to jen pro svůj zisk“. Elektrárna Počerady platí za největšího znečišťovatele v Česku z hlediska množství oxidu uhličitého vypuštěného do atmosféry. V roce 2018 se konkrétně jednalo o více než 5,5 milionu tun CO2. S prodejem elektrárny hrozí, že její provoz provoz bude pokračovat výrazně déle, než kdyby zůstala v majetku ČEZ.

Středověký deskový obraz s námětem Zvěstování Panně Marii, který odborníci připisují Mistru Vyšebrodského oltáře, půjde do aukce, jež by se měla konat ještě letos. Kdo dílo bude dražit, zatím není jasné, uvedl Nadační fond Richarda Fuxy, který nedávno objevené dílo vlastní. O získání práce projevila zájem Národní galerie Praha pod vedením Jiřího Fajta i jeho nástupce. „Nadační fond získal povolení k trvalému vývozu do zahraničí. O dílo měla zájem Národní galerie Praha, ale kvůli nekončícím diskusím o ceně se jednání zastavila na mrtvém bodě,“ vysvětluje mluvčí fondu.

Národní galerie obraz na jaře představila veřejnosti, koupit ho chtěla za 65 milionů korun. Ministerstvo kultury jej však neprohlásilo za kulturní památku, jak navrhoval Národní památkový ústav. Desková malba z poloviny 14. století byla předloni nabízena v zahraniční dražbě - tehdy ještě neexistovaly posudky potvrzující její pravost. Za vyvolávací cenu 110 tisíc eur, v přepočtu 2,8 milionu korun, prodána nebyla. Po dražbě ji za neznámou cenu získal současný majitel. Fuxa pak uvedl, že obraz pořídil za mnohonásobně větší cenu, než byla v aukci. Podle něj autentičnost díla a autorství Vyšebrodského mistra potvrdilo až pět odborných expertiz. Čtyři posudky včetně jednoho od aukční síně Sotheby's stanovily hodnotu díla na 65 až 70 milionů korun. V době zahraniční dražby se nevědělo, zda je pravý, a tak Kupec riskoval - ale státní instituce tak jednat nemůže, proto dílo v aukci nekupovala, vysvětlil bývalý ředitel Fajt nárůst ceny.