Informační servis

Premiér Andrej Babiš chyběl na 73 procentech všech hlasování v Poslanecké sněmovně. Podle serveru iRozhlas.cz, který porovnal sněmovní absence všech českých premiérů, nezmeškal tolik hlasování žádný z Babišových předchůdců ve funkci předsedy vlády. Za Babišem se v žebříčku umístil dnešní prezident Miloš Zeman, který chyběl na 59 procentech hlasování. Naopak nejméně ve Sněmovně z premiérů chyběli Stanislav Gross a Vladimír Špidla.

Babiš nechodí do Sněmovny ani na interpelace, na což si stěžují opoziční poslanci s tím, že vláda je podle ústavy zodpovědná právě sněmovně. iRozhlas.cz rovněž spočítal, že Babiš chyběl na víc než polovině interpelací, které na něj mířily. A to premiér prohlásil minulý týden pro server Novinky.cz, že do sněmovny už nebude chodit vůbec. „Už dvě hodiny tady nepracuju, já už sem ani chodit nebudu,“ prohlásil, když se minulý týden rozčílil během toho, co se poslanci hádali o daňový balíček, který Babišova vláda předkládala.

Poté, co v neděli odstoupil z funkce prezidenta Bolívie a následně odletěl z hlavního města, oznámil Evo Moráles, že přijme mexickou nabídku a schová se právě v této zemi. Svým stoupencům v Bolívii však vzkázal, že se vrátí - a to ještě s větší silou a energií. Do Mexika odcestoval z města Chimore, kde jsou jeho stoupenci velmi silní. Policie mezitím vyzvala představitele armády, aby jí pomohli zajistit bezpečnost v zemi.

S tím vojáci souhlasili, velitel armády oznámil, že se bude snažit zabránit krveprolití a vyzval občany, aby pomohli nastolit pořádek. Do bolívijského hlavního města totiž po nedělním odstoupení prezidenta dorazily tisíce Morálesových příznivců. Kolona dalších asi 50 autobusů z hornických oblastí přitom až do La Pazu nedojela, po cestě ji napadli Morálesovi odpůrci. Moráles odstoupil poté, co pravděpodobně zmanipuloval prezidentské volby ve svůj prospěch. To vedlo k velkým demonstracím, během nichž ztratil i podporu armády a policie. Následně odstoupil. Kromě něj totéž učinil také viceprezident, předsedové obou komor parlamentu a někteří ministři. V Bolívii se sejde zákonodárný sbor, jenž rozhodne, zda zmiňované rezignace přijme.

Asi devadesát žen ze spolku Pražské matky vyzvalo ministra Jana Hamáčka, aby okamžitě podnikl kroky k přijetí sirotků z uprchlických táborů v Řecku. Atény již začátkem září vyzvaly ministry vnitra EU, aby jejich země přijaly z řeckých uprchlických táborů děti bez doprovodu. Na dopis, na nějž upozornil server Hlídací pes, ale  Hamáček nereagoval. Později uvedl, že se Řecko snaží znovu vyvolat debatu o přerozdělování uprchlíků.

"Před třiceti lety jsme demonstrovaly v nesvobodném režimu za lepší život vlastních dětí. Dnes, kdy si užíváme vysokou životní úroveň v demokratickém režimu, můžeme a máme povinnost zachránit alespoň několik málo životů dětí z válečných oblastí,“ stojí ve zmíněném dopise spolku Pražské matky. Ten vznikl na přelomu let 1988 a 1989, když upozorňoval na znečištění životního prostředí.

V noci na úterý podnikla izraelská armáda útok na jednoho z velitelů skupiny Islámský džihád aktivní především v Pásmu Gazy. Muže jménem Bahá abú Atta zabila, načež tato teroristická skupina v odvetě začala odpalovat rakety na Izrael. Celkem šlo o desítky palestinských raket, z nichž téměř polovinu zachytila izraelská protivzdušná obrana. Některé však dopadly přímo na Izrael, jedna z nich například vedle jedné z tamních dálnic. Izraelská armáda k zabití jednoho z velitelů skupiny Islámský džihád uvedla, že inicioval několik útoků na Izrael a že se chystal provést další. Označila ho přímo za tikající bombu.

Kromě toho izraelská armáda zaútočila ještě na dům dalšího z vůdců této skupiny v syrském Damašku a zabila při útoku jeho syna. „Jdeme do války,“ pohrozila následně džihádistická skupina. Izraelský premiér Netanjahu uvedl, že Izrael nechce přes noční útoky další eskalaci, ale že udělá vše pro svou obranu. Izraelský útok přišel den před nástupem nového tamního ministra obrany Naftali Bennetta. A také den předtím, než Soudní dvůr EU vydal dlouho očekávaný rozsudek, podle nějž mají členské státy Unie povinnost označovat zboží pocházející z izraelských osad budovaných na okupovaných palestinských území jako zboží, které nepochází z Izraele. V důsledku produkty ztratí výhody, jež má při vstupu na unijní trh zboží z Izraele.

Při opětovném projednávání části kauzy solárních elektráren na Chomutovsku u Krajského soudu v Brně navrhl žalobce zprostit obžaloby bývalou předsedkyni Energetického regulačního úřadu Alenu Vitáskovou. Bývalé vedoucí odboru licencí ERÚ Michaele Schneiderové naopak navrhl sedmiletý trest. Podle obžaloby dostali majitelé dvou solárních elektráren Saša-Sun a Zdeněk-Sun neoprávněně licenci na základě nepravdivých revizních zpráv. Tím získali právo na výhodnější výkupní ceny za solární elektřinu dodanou do veřejné sítě.

V kauze již soudy potrestaly šest lidí. Mmajitelé elektráren, bratři Alexandr a Zdeněk Zemkovi, od Vrchního soudu v Olomouci dostal stejný trest - šest let a devět měsíců. Krajský soud v Brně původně poslal Vitáskovou na 8,5 roku do vězení. Viny ji posléze zprostil Vrchní soud v Olomouci, ale Nejvyšší soud kauzu vrátil do Brna poté, co se v neprospěch Vitáskové dovolal Nejvyšší státní zástupce. Brněnský soud rozhodne ve středu.

Už několik týdnů nacházejí obyvatelé francouzského atlantického pobřeží při procházkách na pláži balíčky s kokainem. Dohromady úřady zatím shromáždily 763 kilogramů této drogy, informovala agentura AFP. V pondělí podle ní další balíčky, jejichž původ není zatím jasný, hledaly desítky policistů a dobrovolníků na pláži nedaleko Bordeaux.

Nález prvního balíčku s kokainem úřady podle prokurátora Philippa Astruka zaznamenaly v polovině října, od minulého pondělí se jich objevuje stále více. Droga je podle prokurátora „obzvlášť nebezpečná“, neboť je velmi čistá - z 83 procent. Případný konzument by se tak mohl snadno předávkovat.