„Bouchlo Národní divadlo,“ říká paní do telefonu a vysvětluje, proč se tramvají na nábřeží nedostane ani tři hodiny po výbuchu. Ve skutečnosti „to“ bouchlo o několik metrů dál, v domě v uličce mezi FAMU a Fakultou sociálních věd na Hollaru.
Pásky již ohradily místo ze všech stran. Za nimi stojí novináři a lidé, které policisté z oblasti vyhnali. Zbytek sedí po okolních kavárnách a čeká, až se jim podaří dostat domů. Poslouchají rádio a jeden druhému vykládají o štěstí, kdy je záclona zachránila před padajícím sklem. Největší rozruch vyvolává zpráva, že psi pod sutinami nikoho nenašli.
Místem, kde rozruch od rána ještě neutichl, jsou sociální sítě. První zprávy se objevily na Facebooku jenom pár okamžiků po výbuchu a byly hned provázeny prvními záběry. Ve chvíli výbuchu ve vedlejší budově Univerzity Karlovy vyučoval novinář Miloš Čermák. Na Twitteru zveřejnil fotografii rozbitého okna se zprávou:
Vybuch v Divadelni, hodne zranenych. V Hollaru na zurnalistice vymlacena skla. twitter.com/cermak/status/…— Miloš Čermák (@cermak) April 29, 2013
Je to asi asi nejzajímavější fotografie a objevuje se ve stejné době, kdy David Tvrdoň zveřejnil snímek trosek a rozbitých aut na místě výbuchu - které tehdy ještě policie neuzavřela.
„Poprvé k nám přišli policisti a říkali, že můžeme zůstat. Až další policajti, kteří přišli za dvě hodiny, nás vyhnali ven,“ líčí dění po výbuchu starší žena, která žije se svým holandským manželem v Krocinově ulici jen pár desítek metrů od místa výbuchu. Plyn přitom údajně dál unikal a mohlo dojít k další explozi. Miloš Čermák tuto informaci získanou od policie poslal přes Twitter už v 10:36. Tedy hodinu a půl předtím, než strážci zákona evakuovali manželský pár.
Zmatky byly i na straně médií. Televizní štáby se na místo dostaly až ve chvíli, kdy již policie uzavřela široké okolí; často marně shnáněly informace nebo se ukázalo, že jde o výmysly. Dlouho dokonce nebylo vůbec jasné, ve které z budov vlastně k výbuchu došlo.
Dřív, než mnohá tradiční média vůbec dorazila, sociální sítě už tak nabízely nejrůznější informace od lidí přímo na místě. Nejde přitom o nic nového - když v únoru 2009 při přistávání nedaleko Amsterdamu havarovalo letadlo společnosti Turkish Airlines, přinesla síť Twitter informace o 15 minut dříve než světoznámá BBC. Podobně tomu bylo při nedávnem bombovém útoku v Bostonu, kdy se první informace přímo z místa objevily opět na Twitteru a média je následovala až minuty poté.
„V čase krizí žízníme po informacích, abychom zklidnili naše rozrušení. A tyto informace chceme tak moc, že upouštíme od našich standardů a obracíme se na okamžitě publikované informace a kvazi-žurnalistiku ze sociálních zdrojů,“ píše pro internetový magazín Social Media Today John Burg. Podle průzkumu společnosti AYTM získává čtvrtina dotázaných pravidelně informace ze sociálních sítí. Když se stane něco opravdu důležitého, dozví se o tom ze stejného zdroje až polovina dotázaných.
Díky médiím a sociálním sítím vědí o výbuchu v Praze i na opačné straně planety. Jenom pár desítek metrů od místa exploze sedí obyvatelka jednoho z okolních domů. U nohou má kufr, který si stihla narychlo zabalit, než ji policisté vyvedli, a nešťastně říká: „Kdyby nám alespoň řekli, co teď máme dělat.“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
