Kolínské útoky na ženy nebyly spiknutím proti kancléřce Merkelové

„Bodu zlomu ve vstřícnosti vůči uprchlíkům jsme ještě nedosáhli,“ říká v rozhovoru o situaci v Německu měsíc po útocích v Kolíně nad Rýnem  Bernd Ulrich, zástupce šéfredaktora prestižního německého týdeníku Die Zeit a jeden z nejbrilantnějších komentátorů tamní politiky.

Jak proměnily útoky v Kolíně debatu o uprchlících mezi běžnými Němci? Byly silvestrovské události skutečně „bodem zlomu“ ve vstřícnosti veřejnosti vůči uprchlické politice kancléřky, jak se o nich mluvilo?

Od té doby, co kancléřka v prosinci pozměnila směřování uprchlické politiky, se o možném bodu zlomu mluví každou chvíli. Souvisí to s tím, že řada  Němců nevěří v takovou míru vstřícnosti a civilizační solidarity. Tento názor neustále sílí, ale o zlomu zatím není možné mluvit, ani po Kolínu ne. Kultura vítání, Wilkommenskultur, dosáhla nejnižšího bodu - ale stále ještě je na stole otázka, zda se to ještě nemůže zlepšit.

Jak poznáme, že bod zlomu už nastal?

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že po útocích je nově většina Němců vůči uprchlické politice kancléřky kritická. Ale může jít jen o vlnu, jaké jsou u velkých politických projektů obvyklé. O zlomu bude podle mě možné mluvit v momentě, až bude proti uprchlické politice dlouhodobě většina společnosti a vyjádří to ve volbách. A to je zatím otevřené.

Došlo již v souvislosti s útoky k úpravě zákonů či pravidel, aby se snížila pravděpodobnost, že se budou podobné „akce“ opakovat?

Mluví se o tom, že by mělo být možné rychleji a konsekventněji vyhostit ty, kdo spáchají nějaký kriminální čin. Nově by mělo být možné vyhostit i ty, kdo dostanou nižší než jednoletý trest. Konkrétní zákony ale zatím přijaty nebyly.  Stále čekáme na objasnění selhání na straně policie, která zasáhla neefektivně a pomalu. Zatím víme jen to, že šlo o kombinaci personálního podstavu a nedostatečného osobního nasazení příslušných policistů. A policejní prezident se vzdal funkce.

Ví se něco konkrétního o útočnících?

Zatím toho bylo objasněno poměrně málo, obžalován byl zatím jen jeden muž.

Došlo v souvislosti s Kolínem také k diskutovanému posunu zákonů postihujících sexuální násilí a sexismus?

Zpřísnění postihů za sexuální delikty bylo na pořadu dne již delší dobu, nezávisle na Kolíně. Aby bylo možné útok se sexuálním motivem klasifikovat jako sexuální delikt, na to momentálně nestačí, že oběť řekla „ne“ - musí se i aktivně bránit. Nově by se to mělo změnit, věřím, že to nebude dlouho trvat. I CDU, která je v těchto věcech většinou konzervativnější, je od příchodu tolika nových muslimů do země stále více naladěna na feministickou notu a nově to podporuje.

V souvislosti s Kolínem v Česku stále častěji zaznívá kritika německých médií, která prý záměrně zatajují informace o násilí páchaném uprchlíky – stejně jako mlčela bezprostředně po útocích. Bylo a je tomu tak?

Názory na toto se různí i v Německu, já osobně si myslím toto: německá média patří k nejprofesionálnějším na světě a jako celek rozhodně neselhala. Několik dní po útocích panovala velká nejistota, co se to vlastně stalo, jaké byly okolnosti útoků, proto byla opatrná i média. Je pravda, že veřejnoprávní média potřebovala trochu víc času, než zprávy o útocích vůbec zveřejnila, ale také se z toho důkladně zodpovídala. Místní média informovala okamžitě, s dostatečným důrazem a maximální možnou úplností. 

Spolupracovnice Respektu Renate Zoeller, která žije v Kolíně nad Rýnem, v reportáži, kterou pro náš časopis z města po útocích připravila, nicméně tvrdí, že mezi německými novináři panuje obava označit za pachatele trestného činu cizince. Mluví o obavě z nařčení z rasismu, což může ovlivnit i úplnost informací o podobných událostech. Řešíte vy osobně v práci takové dilema?

Věřím, že takové nálady jsou mezi německými novináři většinou již minulostí. Osobně považuji za velkou chybu nenazývat věci pravými jmény, zároveň si ale dávám velký pozor, abych svými texty rasistické nálady v německé společnosti neposiloval. Pokud je národnostní či etnická příslušnost pachatele pro tu událost relevantní, uvedu ji - ale dávám si pozor, aby bylo jasně řečeno, že jde o čin jednotlivce, nikoliv o rys typický pro celou skupinu.

Co si myslíte o názoru, že byly útoky nějak organizovány zvenčí?

Ne, ne, ne; to skutečně považuji za konspirační teorii, že by je dal dohromady někdo, aby podkopal uprchlickou politiku kancléřky. Dnes docela jistě víme, že šlo o agresivní sexistický flashmob, k němuž se jeho účastníci svolali přes mobilní telefony a sociální sítě, s jediným cílem: osahávat a okrádat ženy.

V Kolíně nad Rýnem začíná brzy karneval, jak ho podle vás silvestrovské útoky poznamenají?

Řada Kolíňanů, a zejména žen, může mít přirozeně z účasti na karnevalu strach. V ulicích bude také mnoho policistů. Ale nevěřím, že by si ho nechali Kolíňané a Kolíňanky ujít. Nedovolili to ani za války a nedovolí to jistě ani teď, kvůli osmi stovkám arabských mladíků.