O internetové žurnalistice s Adamem Javůrkem

:40Ivan DererAhoj Adame. Tak koukam, zes to konecne taky dotahnul do toho kresla, kde se podava kaficko a zakusky.
Ted k dotazu.
Vsichni tak nejak tusime, ze ten konec papiru musi prijit.Nejen noviny, casopisy, ale treba i knihy.
Ale neni uplne zretelny, co bude tim opravdickym spoustecem.
Bude to nejaky zarizeni, ktery umozni komfortni cteni elektronickyho textu?
Myslis, ze prijde nejaka vlna zpoplatnovani uplne vsech profesionalnich veci na internetu?(Znicehonic zaniknou veci(texty) zadarmo).
A do tretice: Muze to bejt privetiva forma placeni(napriklad SMS), ktera v kombinaci s vyse zminenym vytvori celkove prijatelnou alternativu vuci papiru.
Diky.13:03Adam JavůrekAhoj Ivane, jsem doma, čaj a kočičí jazýčky mi přinesla má báječná žena, odskočil jsem si z jedné internetové konference. 1. Spouštěčem bude a je pokles inzerce. Tedy ten hlavní impuls přichází od inzerentů, ne od čtenářů. Až v druhém sledu ebooky atd.2. Vlna zpoplatňování přijde v zahraničí velmi brzy, ale o jejím úspěchu lze pochybovat. Uspěje u odborných webů s bohatou cílovou skupinou. Ale pokud zůstanou weby médií veřejné služby jako BBC zdarma, tak to budou mít ostatní těžké. 3. S mikroplatbami např. přes SMS je dvojí problém:
a) příliš mnoho si ukradne operátor a provozovatel, k redakci se dostane málo,
b) existuje něco, čemu se říká „mentální transakční náklady“ - lidé nechtějí neustále přemýšlet, který text si koupit a který ne. Muselo by to být automatické dle chování uživatele (sledovat jeho brouzdání automaticky). Takové experimenty se chystají.:47Ivan MichlDobrý den, zaniknou podle vás tištěná média v období deseti let úplně? Chybělo by my to, zmačkat noviny nebo s nimy praštit o stůl po nějaké nepříznivé zprávě o které pojednávají :-)13:07Adam JavůrekHezký den, ono to není až tak důležité, jestli zaniknou a kdy - hlavně aby nezmizela kvalitní žurnalistika. Osobně si myslím, že zaniknou minimálně deníky. O stůl pak v budoucnu praštíte zmuchlanou fólií, to taky ujde. :) A když to přeženu: ta fólie bude určitě časem mít nějaký senzor, který odhalí náraz o stůl. Fólie pochopí, že se čtenář vzteká, a tak mu k tomu přehraje nějaký doprovodný zvuk prásknutí novinami, aby měl prožitek jako za starých časů. Nebo pošle vzkaz ledničce: „Náš pán je naštvanej, přimíchej mu do džusu trochu vitamínů D na obalení nervů.“ :):39Pavel KasíkAhoj Adame, myslíš, že vývoj české on-line žurnalistiky bude v něčem znevýhodněn malým množstvím lidí, kteří mluví česky? Může toto omezení přinášet i nějaké výhody? Díky.13:09Adam JavůrekAhoj Pavle, z pohledu vydavatele-optimisty je to spojená nádoba. Nevýhoda – méně peněz – je i výhoda: od začátku důraz na efektivitu, minimalizaci nákladů, větší schopnost čelit krizi. Z pohledu čtenáře je to horší… Další výhoda je, že jsme ve vývoji pozadu, takže můžeme ve větším klidu sledovat experimenty v zahraničí a zkoušet až ty, které se osvědčí.Jinak je malý trh určitě nevýhoda z očekávatelných důvodů.:26Filip KomínekDobrý den,mám dvě otázky:
A) s nástupem a masovým rozšířením televize se rádio sice stalo podružným informačním zdrojem, ale posloucháme ho dosud. Tištěná média mají taky spoustu „konzervativních“ a hlavně skalních příznivců, kteří potřebují číst z papíru, a ne z displeje, monitoru atd.
B) v případě, že by tištěná média měla na kahánku, jak by se sama mohla zachránit? Co by jim pomohlo udržet se na trhu?
Děkuji,
F.K.13:15Adam JavůrekU prvního bodu vypadla samotná otázka. Pokud tuším správně, že by pokračovala v duchu „neznamená to tedy, že tištěná média taky přežijí, tak jako přežilo každé předchozí médium?“, tak odpověď by zněla asi takto: Otázka je, co znamená přežít. U deníků je rozhodující zájem inzerentů. Odejdou-li, deníky nemají moc šancí. Zůstanou-li (např. se z deníků stane luxusní zboží, čímž budou mít i luxusní cílovou skupinu), tak jich pár přežije. Méně periodické publikace mají šanci na přežití větší, byť asi v jiném typu institucí. Přežít klidně mohou, otázka např. je, jaký vliv budou mít: viz váš příklad s rádiem a adjektivum „podružný“.B) vydavatelství (takže to nedělme na tisk, net atd) musí najít nový obchodní model. Ideálně o více nohách. Např: kus zisku přijde z inzerce, kus z předplatného (z toho vyplývají další rozhodnutí, např. specializace), kus třeba ze „second-hand“ prodeje obsahu (např. před volbami udělají ebook kompilaci z článků o kandidátech a nabídnou ke stažení za peníze) či know-how (médium zaměřené na úzké téma ⇒ odborníci v redakci zároveň dělají komerční školení, konference) nebo jiné taktiky - např. Nový projekt Futuroom bude náklady na chod redakce (nájem, elektřina a tak) pokrývat tím, že redakce bude sloužit zároveň jako kavárna. Nebo musí objevit, v čem tkví kouzlo tištěné reklamy a přesvědčit o tom inzerenty. Poslední možnost je lobbing u státu a získání daňových zvýhodnění či státních subvencí (což má samozřejmě svá rizika).Hodně štěstí u státnic.:24Jan FeltDobrý den, Adame,Zajímalo by mě, jestli se opravdu navrátí placený obsah do online médií. Budou ostatní následovat WSJ, v případě zpoplatnění jeho obsahu?Jak to vidíte s obchodním modelem online médií do budoucna?13:26Adam JavůrekDobrý den, jestli uspějí, je otázka, ale určitě to zkusí. Murdochovo impérium má dost titulů a připojí se i další. Někteří už pomalu začínají (San Jose Mercury News). Ostatní zkusí mírnější – ale riskantnější – metody, např. mikroplatby (zvažuje je vydavatel Boston Globe). Pokud neuspějí na webu, tak na nových platformách (mobily, epapery) už si dají bacha a obsah zdarma nedají. Obchodní model viz minulá odpověď. Přidám ještě jeden experiment jako příklad: web spot.us nechá čtenáře, ať si navrhnou téma a mikroplatbou přispějou na napsání článku. Až se vybere dost peněz, novinář článek na píše a dostane svůj plat. Je to samozřejmě atypický model, který bude vždy jen doplněk.:35HubertZdravím, Adame,co si myslíte o webové aplikaci Google Reader? Myslíte, že většinu článků/zpráv/aktualit budeme číst právě v prostředí Google Reader? Že už ani nebudeme navštěvovat cílové weby?Google zanedlouho spustí novou verzi Google Reader, ten už bude schopný filtrovat zprávy dle obsahu, jistá dávka personalizace, rozpoznávání duplikátních zpráv (zpráv s podobnout tématikou)… Co si o tom myslíte? Velice by mě zajímal Váš názor.Děkuji Vám za odpověď a přeji pěkný zbytek dne.S pozdravemHubert13:28Adam JavůrekDobrý den,záleží na uživatelské přívětivosti oné nové verze. RSS kanály zůstaly v pozici zajímavého nástroje pro zkušenější uživatele, ale dál se nerozšířily. RSS kanály v USA používá 11% internetových uživatelů a moc to neroste. Pro laika je to moc komplikované. Už ta terminologie je obtížná. Část těchto pokročilých uživatelů zase nově říká, že RSS *už* moc nepoužívají, protože jejich potřeby plně pokryje Twitter spolu s nějakým agregátorem zpráv a la Techmeme či Google News. Zda nebudeme navštěvovat cílové weby v případě profi zpravodajství závisí také na jejich ochotě nabídnout plné znění přes RSS. Zatím to (v obecném zpravodajství) nenabízí skoro nikdo. Média se z inzertních důvodů bojí pustit své texty mimo svůj web. Výjimkou je např. Guardian, ale i on tak může šířit jen některé texty (ty své; žádné agentury atd.).:00Fr. JonakPekny den. V clanku Respektu je nekolikrat zminena i dostupnost vysokorychlostniho internetu. Dostupnost internetu obecne bych chapal, ale vysokorychlostniho? Opravdu je to tak podstatne? Kdyz pominu multimedialni obsah, kterym se logicky prave internetove zpravodajstvi snazi odlisit od tisteneho, pro zobrazeni textoveho obsahu jako takoveho nepotrebuji super rychly internet …13:34Adam JavůrekPěkný den, text teď bohužel nemám před sebou, nicméně jestli to nemysleli takto: existuje korelace mezi problémy tištěných médií a růstem penetrace rychlého internetu. Na jedné konferenci WAN Alan Mutter zmiňoval, že média začínají mít problémy v zemích, kde penetrace vysokorychlostního internetu překročí 20 %. Když to zjednoduším: broadband ⇒ zábavnější internet pro běžného uživatele ⇒ tráví zde víc času na úkor jiných médií ⇒ pokles zájmu čtenářů/inzerentů o tisk. Je to samozřejmě souvislost poněkud nepřímá a diskutabilní. Ale abych se vrátil k otázce: není to zcela podstatné pro „konzumaci“ online žurnalistiky, ale pro růst „závislosti“ čtenářů na internetu, což se pak zpětně projeví nárůstem zájmu o online žurnalistiku (když už na tom netu jsou…).:25Honza OrnaAhoj Adame,
Rád vzpomínám na tvoje působení na blogu Respektu.
A teď dotaz: U novin tištěných na papír je možno zajímavý výtisk uschovat. Patina zažloutlého papíru působí nostalgicky a někdy je zajímavé si s odstupem času prolistovat starší výtisk. Nebudou články v e-novinách postupně mizet podobně, jako příspěvky na blogu? Připomíná to nekonečně se odvíjející pás stále nových „on-line“ příspěvků, a ty staré mizí ve virtuálním nenávratnu…Elektronický archiv asi starý papír v šuplíku nenahradí, že?13:39Adam JavůrekAhoj a díky. :) Internet je médium téměř bez paměti. Ctěný kolega Dušan Janovský teď testoval, kolik hypertextových odkazů, které ve svém blogu před lety použil, nyní ještě funguje. V jeden měsíc to byla polovina odkazů, která už vedla do nikam. Takže příspěvky mizet budou. Půjde je dohledat přes různé archivační snahy jako je Webarchiv či Internet Archive, ale furt nic moc. Chytré médium si na to dává bacha, protože archiv je potenciálním zdrojem návštěvníků (z vyhledavačů) či peněz (z předplatného za archiv), ale leckdo to porušuje. Zrovna se jeden novinář strašně čertil, že web deníku IHT při svém sloučení s webem NY Times ztratil komplet historii. Takže i ten novinář jakoby ztratil svou internetovou stopu. Jako by nikdy nic nenapsal… Když se staně něco zásadního, lidé toužící po archivaci si udělají screenshot stránky, ale s papírem se to nedá srovnat. :):53Aleš JulekDobrý den, zajímal by mě názor někoho, kdo se v žurnalistice pohybuje dlouhou dobu. To Vy jednoznačně splňujete. Je pořádání sportovních akcí typu MS v Liberci přínosné pro propagaci naší země za hranicemi?13:44Adam JavůrekJej, to je těžká otázka, protože to nelze dobře měřit a stojí to na práci s odhadem „ušlých příležitostí“. Což o to, propagace to je, ale je otázka, jak moc velká a zda by jiná investice nemohla být přínosnější. Mám X peněz a chci je investovat do propagace země. Taktik je spousta:
 - udělám MS v Liberci
 - nakoupím reklamy do Eurosportu
 - zaplatím pár slavných režisérů, ať udělají krátké filmové povídky o Česku atd
 - nebo vymyslím nějakou ujetost, kvůli které se o zemi bude psát v zahraničí (viz nedávné zprávy o konkursu na snové zaměstnání v Austrálii, o kterém psali všichni: http://jdem.cz/bgvy4)
Problém je v tom, že se to blbě měří. Osobně myslím, že se peníze mohly a měly využít lépe, ale je to jen subjektivní názor člověka, který to až tak moc nesledoval.:46OndřejAhoj Adame,
1,) nezda se ti, ze krize na trhu s tistenymi medii se podoba krizi na trhu hudebnim a filmovem a ze vsechny tri musi resit podobny problem?2,) jestli tim problemem je, jak danou sluzbu nebo produkt zpoplatnit, jaka reseni se nabizeji pro tistena, potazmo internetova media?3,) pokud je tim resenim zpoplatneni - v jake forme si to predstavit? neodradi to ctenare?4,) nejde nakonec jen o bublinu? medialni trh je presyceny, mala redukce by mu neblizila. staci sledovat ctyri hlavni ceske deniky nebo tri ceske tydeniky, aby ctenar videl, jak tezke je poskladat redakci kvalitnich autoru, jejichz texty stoji za to cist. nebo je to jinak? 5.) ktery cesky web podle tebe prinasi originalni a kvalitni zpravodajstvi?Diky za odpovedi a at se ti dari!13:53Adam JavůrekAhoj,
1) podoba tu je - všechno je to plně digitalizovaný průmysl, který lze snadno reprodukovat a tedy přetvářet, sdílet, vykrádat. Je tu i několik rozdílů. Např. ve společenské důležitosti povolání či v roli inzerce.2) U tištěných médií se asi nic nového nevymyslí. U internetových lze se zpoplatněním různě pracovat: stanovit, kdy čtenář musí začít platit (podle počtu přečtených článků; podle toho, odkud na web přijde), co musí platit (jaké rubriky), jak paušálně platí (předplatné x mikroplatby x „behaviorální placení“). V té třetí metodě se různě experimentuje. Jedna firma Kachingle se snaží udělat systém, kdy se člověk rozhodne, kolik bude měsíčně platit a peníze se pak automaticky posílají médiím podle toho, na které weby jak často chodí. Neříkám, že tohle uspěje. :)3) Klidně, ať to čtenáře odradí. Pokud z těch, co zbudou, redakce dostane předplatným víc, než kolik by dostala od těch neplatících skrze inzerci, tak je to v pořádku. Wall Street Journal si udělal analýzu, z níž vyplývá, že jsou přesně tento případ. Kdyby obsah odemkli, získali by mnoho nových čtenářů, ale ti by jim inzercí tolik nevydělali. 4) O bublinu do jisté míry jde. V některých regionech. Jinde je to reálný problém. Třeba v Americe hrozí, že vzniknou první velké oblasti bez silného regionálního deníku. To už pak není redukce. :)5) To by byo na strašně dlouhou odpověď. Od zpravodajství ani tak neočekávám tu originalitu, spokojím se s kvalitou. Na originalitu mám specifické a úzce zaměřené weby, kde je radost si počíst. V ČR třeba bloc.cz.:21otto krumphanzlDobrý den, předpodkládám, že sledujete projekt naseadresa.cz . Jaký má podle vás tenhle „občanský, lokální a sociálně sítový“ typ žurnalistiky šance a předpokládaný podíl na budoucím mediálním trhu? Myslíte, že se uchytí? Má to nějaké analogie v zahraničí? Nesnižuje se tím úroveň zpravodajství pod únosnou mez?13:57Adam JavůrekSleduji velmi detailně. Šance se teď těžko odhadují, u této služby extrémně záleží na kvalitě konkrétních redakcí a novinářů. Jistě budou velké rozdíly v úspěchu jednotlivých redakcí, a ty se budou do značné míry odvíjet od toho, jak dobrý novinář tam pracuje (resp. jak moc pochopil své poslání). Takže si povíme za měsíc. Osobně jim velmi fandím a těším se. Byl jsem se podívat v centrále a dělají to lidé, kteří to mají v hlavě srovnané. Analogie v zahraničí existují jen v konkrétních menších oblastech: různé hyperlokální projekty úspěšné i neúspěšné jako bluffton today, bayosphere, everyblock a trinity mirror projekty a další. Úroveň zpravodajství to nesníží, jen je tu prostě jiná definice zprávy. Zpráva bude v tom případě to, co zajímá sousedy, jak říká Adrian Holovaty. Pro nás mimo to budou triviální informace (Hasiči chystají bál), pro ně jsou to důležité novinky z života v obci.:49Honza AmbrožAhoj Adame,jak zatím vnímáš regionální projekt od PPF Našeadresa.cz (včetně Futuroomu)? Mají naději na úspěch?Máš nějaké povědomí o trendech v regionální online žurnalistice v zahraničí?Díky a měj se fajn :-)14:00Adam JavůrekViz minulá odpověď. Po ekonomické stránce to mají promyšlené zajímavě. Mají několik pilířů, z kterých se chtějí živit, navzájem jsou propojení a doplňují se, krom toho mysleli na různé drobné vychytávky (viz výše kavárna jako zdroj financí na chod budovy). Které pilíře se osvědčí a které ne, to se brzo ukáže. Považuju to za velmi vzrušující experiment.:24Matej MichlikZdravím, Adame,prečo sa v súvislosti s novými smermi vývoja on-line médií hovorí o prenikaní do mikro/regiónov? Prečo podľa teba ľudia naozaj nechcú vedieť o udalostiach „za ich vlastným plotom“? Teraz už s on-line prekladovými službami nie je skoro žiadny problém prečítať si správy trebárs z Mexika. Je teda lokálne cielenie nevyhnutné v dennej záplave informácií, alebo si ľudia neuvedomujú, že nevedomky menia svoje mediálne návyky smerom k obmedzenosti?
Google a podobní už teraz nemajú problem cieliť na ľudí to, čo chcú oni (hoci to zatiaľ pociťujeme ako výhodu - keďže je to v malom merítku), to je podľa mňa veľmi nebezpečné.
Vďaka.14:08Adam JavůrekTo je strašně těžká otázka. Lokální cílení je jen první a nejsnazší stupeň personalizace. Čtenáři nechtějí vždy nutně vědět o tom, co se děje za vedlejším plotem. Jejich motivace je komplexnější. Chtějí vědět o tom, co je zajímá a co se jich týká a někdy to jde dokonce proti lokálnímu cílení. Existuje něco, čemu se říká Výmolový paradox. Ten říká, že výmol v mé ulici mě zajímá, výmol ve vedlejší ulici, kam nejezdím, už absolutně ne. A přitom je tak blízko a optikou lokálního cílení by mě měl zajímat. Tenhle paradox odstraní až propojení médií a sociálních sítí, které ví o našich zájmech víc, než dokáže nabídnout jednoduché lokální cílení.Směr k omezenosti - určitě je to riziko. Lokalizace a personalizace zpravodajství z nás dělá narcisy, říká např. Gilles Lipovetsky.V našem případě by to ale znamenalo, že nárůst webů hyperlokálního zpravodajství by zároveň znamenal nezájem o to zpravodajství globální, což tak být nemusí. O pozornost se mohou podělit. Uvidíme.:55MarekAhoj Adame,
co si myslíš o využívání možností online žurnalistiky v Česku? Které „tituly“ (média) podle tebe nejvíc využívají možností online žurnalistiky?
Díky a pěkný den.14:13Adam JavůrekŽádného výrazného oblíbence nemám. Jsou tu různé drobnosti jako třeba hrátky Týdne a ČTK s Twitterem, Aktualne a iDNES se docela hezky učí s infografikou a flashem. Poslední rok se novináři naučili vkládat do článků související videa z youtube. Mně by pro začátek stačilo, kdyby se média naučila používat hypertextové odkazy. :)Na Slovensku mám dlouhodobou slabost pro SME.sk a jejího šéfa Tomáše Bellu považuju za superstar evropských rozměrů.:29MagdaJaké je tedy vaše vize práce žurnalisty za dalších deset let? Bude na to podle vás dostatečně pružně reagovat i naše vysoké školství?14:21Adam JavůrekZrovna včera jsem se bavil s panem Burgrem, vedoucím katedry žurnalistiky FSS MU. Vypadá to slibně, chtějí se vrhnout směrem k větší konvergenci médií a mají vymyšlenou pár hezkých projektů. Zároveň budou spolupracovat s projektem Futuroom, takže studenti dostanou i dobrou praxi. O získání kvalitních kompetencí pro práci na webu se snažím svými workshopy v Olomouci.Práce žurnalisty za 10 let: ani si netroufám pohlížet tak do dálky, strašně vzrušující je už představa práce žurnalisty za rok. :) Těch novinek je spousta, vyberu alespoň jeden posun. Zprávy budou často „odhalenější“, budou viditelné už při vzniku a přístupnější dohledu čtenářů. Novinář najde na sociálních médiích (Facebook, Twitter atd) nějaké téma, začne veřejně sbírat informace a ptát se čtenářů, do práce zapojí i je („crowdsourcing“) a vydáním textu to neskončí. Na základě zpětné vazby z diskusí a externích odkazů bude téma dál pokrýváno - zprávy budou svým způsobem nekonečné a nikdy nebudou zcela hotové.
Viz třeba Jeff Jarvis a jeho graf

The press becomes the press-sphere

nebo fakt, že včera NY Times zaměstnaly novinářku na pozici „social media editor“. Ale to je jen jeden úhel pohledu, v rámci online rozhovoru víc nezvládnu. :)