Jak skončila Budínka

Těsně před Vánoci policie uzavřela vyšetřování údajné poválečné vraždy německých mužů z Dobronína a okolních vesnic. Tajemstvím zatím zůstává s jakým výsledkem. „Nemůžu k tomu říct ani slovo,“ odmítá bližší vysvětlení vyšetřovatel případu Michal Laška z krajské kriminálky v Jihlavě. Sdělování informací si vymínilo Krajské státní zastupitelství v Brně, dozorující státní zástupkyně Iveta Eichlerová ale bez komentáře odkazuje na tiskového mluvčího: „Vyčkáme, až rozhodnutí nabyde právní moci. Nebudeme se k tomu do té doby vyjadřovat,“ dokola opakuje tiskový mluvčí Hynek Olma.

Proč takové tajnosti ve veřejně sledované kauze, která poprvé řeší poválečné násilí Čechů na svých německých sousedech?

Podle tiskového mluvčího Olmy postupuje policie a státní zastupitelství stejně jako v jakémkoliv jiném trestním stíhání. O výsledku jsou ze zákona neprve informováni poškození - pozůstalí a příbuzní obětí. Rozhodnutí policejního vyšetřovatele Lašky čítá několik stran, po přeložení do němčiny bude v nejbližších dnech odesláno pozůstalým do Německa. Ti mají po obdržení oficiálního dopisu tři dny na odvolání. Pokud ho nevyužijí, státní zastupitelství zvažuje zveřejnění závěrečné zprávy z vyšetřování: „Připouštíme formu zveřejnění na našich internetových stránkách,“ dodává Olma. Veřejnost se tak může dozvědět výsledek v horizontu dvou týdnů, jisté to ale v tuto chvíli není.

Už teď je nicméně jasné, že žádné obvinění nepadne - přestože se v Dobroníně vypráví, že vraždu spáchala místní revoluční garda, a pamětníci ví, kdo v ní tehdy byl. Spekulovalo se už i o konkrétních jménech, ale všichni jmenovaní jsou po smrti. A mrtvé nelze obvinit a trestně stíhat, nemohou stanout před soudem a policie by neměla podle etických zásad ani vyslovit jejich jména, protože by se označení nemohli bránit.

Otázkou v tuto chvíli zůstává i to, zda policie může vyslovit jasný závěr, co se v noci z 19. května 1945 po první poválečné tancovačce v Dobroníně odehrálo. Revoluční garda, kterou tvořili výhradně muži z Dobronína, měla podle domněnek pamětníků vyvléct za ves německé muže, shromážděné z okolních vesnic v místní hasičárně, a tam je utlouct lopatami a krumpáči. Vrazi a oběti se s největší pravděpodobností znali a byli sousedé.

Vyšetřování neblahé události komplikuje skutečnost, že kosterní pozůstatky až třinácti mužů v masovém hrobě na louce Budínka byly nalezeny v tak poškozeném stavu, že příčinu smrti z nich nebylo možné určit. „Bylo zde podezření na tupé zranění, ale z nálezů nemůžeme jednoznačně potvrdit vůbec nic,“ říká Petra Urbanová z brněnského Ústavu antropologie, která vedla výzkum obětí. „Při kopání vystupovala spodní voda, půda je tu kyselá, zachování skeletu je v tak špatných podmínkách minimální.“ Kosterní pozůstatky byly navíc roztříštěny při kopání meliorace v 70. letech. Když traktorista místního JZD náhodně narazil na kosti, práce byly rychle zastaveny a žádné vyšetřování se nekonalo.

Úplně jiná situace je u nálezu v druhém hrobě U Viaduktu, kde archeologové našli tři celé skelety. U dvou mužů Petra Urbanová předpokládá zastřelení, u jednoho z nich ho potvrzuje: „Dva výstřely do hlavy byly vedeny zepředu, vrah stál níže než oběť.“

Otázkou také je, jak bude čin kategorizován - spekulovalo se o genocidě. „Zkoušíte už moji trpělivost,“ odbývá otázku Respektu Olma. „Kategorizace je věcí šetření a to není veřejné.“ Podle informací Respektu je ale případ řešen jako vražda spáchaná na více osobách.

Jedna věc z vyšetřování v Dobroníně vyplynula zcela jistě. Srovnání DNA s žijícími příbuznými potvrdilo totožnost nalezených zemřelých. Dcery, synové, vnuci, vnučky, synovci a neteře mají po téměř sedmdesáti letech pochyb konečně jistotu, kam vedla poslední cesta jejich otců, dědů a strýců. Loni v září po zádušní mši pohřbili ostatky svých předků na jihlavském hřbitově. Ještě před rokem přitom tehdejší starosta Dobronína Jiří Vlach (KSČM) popíral to, co se podle jiných v Dobroníně od války říkalo - že za vesnicí leží místní Němci. „Vím, že poblíž byl po válce polní lazaret. Do hrobu mohli být ukládáni zemřelí vojáci. Nablízku byla také rumunská vojska, pozůstatky mohou být i jejich. Ale to jsou jen moje spekulace,“ řekl tehdy ČT Vlach.

Novinářovi Miroslavovi Marešovi, který před dvěma lety vyšetřování dobronínských událostí inicioval, ale nesedí počet identifikovaných osob s počtem pohřešovaných a proto podal ve středu trestní oznámení na Okresním státním zastupitelství v Jihlavě. Tvrdí, že chybí minimálně dva muži, kteří měli zmizet v souvislosti s květnovými událostmi roku 1945. S jistotou desítek metrů prý zná místo třetího hrobu, v němž má podle něj ležet Wenzel Krajzel, hostinský z Kamenné. Podle vyprávění pamětníků se vzpouzel rudým gardám, které ho odváděli a oni ho na okraji vsi zastřelili. „Všichni by měli pokoj, policie by měla vyřešeno,“ říká k tomu Mareš. „Ale když spravedlnost, tak úplnou.“

Jak nové trestní oznámení ovlivní uzavřený případ předchozích dvou hrobů, se v tuto chvíli neví. Státní zastupitelství v Jihlavě ho posílá do Brna, kde ho nechce tiskový mluvčí komentovat s tím, že ho zatím nemají zaevidované.