Anglický badatel Charles Darwin se může směle postavit vedle géniů, jako byli Newton, Galilei nebo Kepler. V jedné věci se od nich ale zásadně liší – jeho odkaz je stále živý a neodbytný, dodnes zasahuje do běžného života každého z nás. Díky jeho knize O původu druhů přirozeným výběrem z něj zmizel pocit „univerzálního plánu“, který spolehlivě řídí naše životy. A objevila se svoboda chopit se osudu.
Darwin navíc udělal z vědy příběh podávaný v podobě srozumitelného vyprávění založeného na jedinečných událostech – náhodě, štěstí, boji, střetech a střídání epoch a vlád. „Udělal z biologické vědy historii,“ říká Anton Markoš z Přírodovědecké fakulty UK.
Jak obtížný úkol tím před vědce, filozofy i všechny ostatní postavil, dokumentuje následujících více jak 150 let vývoje. Znovu a znovu zaznamenáváme úporné pokusy o návrat k „neměnným zákonům přírody“. Největší vášně samozřejmě panují ne kolem jiných organismů, ale kolem člověka.
V roce 2005 bylo podle jednoho z výzkumů, citovaného deníkem The New York Times, 55 procent Američanů přesvědčeno, že lidské bytosti v jejich současné podobě stvořil Bůh. V roce 2007 byla v Radě Evropy přijata rezoluce s názvem „The dangers of creationism in education“ (Nebezpečí kreacionismu ve výuce). Tento dokument se jednoznačně vymezuje vůči vydávání víry za vědu. Vatikán se s Darwinem v posledních letech opatrně smiřuje, ale konflikty hoří jinde.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
