Indonésie: Ohrožený ráj

Vybrat si podivuhodnější místo pro rodinnou vilku asi nelze. Okolo příjezdové cesty se procházejí antilopy a plameňáci, pár metrů za oknem kuchyně se v mělké vodě cachtá dvojice hrochů a za tím vším se tyčí siluety šedivých mrakodrapů obepínajících centrum desetimilionové metropole. Ulrike von Mengden bydlí v areálu jakartské zoologické zahrady, její dům tu ale stál mnohem dřív než všechno ostatní. „Město sem původně ani nedosáhlo, to až posledních padesát let nastal ten zběsilý závod o to, komu a kolik se podaří urvat další půdy pro mrakodrapy a nové silnice,“ říká klidným hlasem dáma ve žluté halence se zlatým šperkem na krku, pohodlně usazená v proutěném křesle. Jednadevadesátiletá paní von Mengden pamatuje tu éru do nejmenšího detailu. Dnes, jak sama říká, se tady v rodinné vile snaží před jejími dopady a před burácející indonéskou společností ukrýt – a to nejen sebe.

Koho, když ne je

Příběh Ulrike von Mengden by vydal na samostatnou knihu, která nepochybně bude jednou napsána. Mladá dívka se do exotické Indonésie dostala na počátku padesátých let minulého století jako manželka německého diplomata a napřed marně hledala uplatnění. Pak ale na nabídku vystudované zdravotní asistentky kývli lidé usilující o vznik jakartské veterinární stanice. Projekt nabral na obrátkách a na sklonku padesátých let se Ulrika stala jednou ze zakladatelek jakartské zoo Ragunan, která je dnes co do rozlohy obývaného území jednou z největších klasických zoologických…