Dejme dětem šanci uniknout z Titaniku
S primářem dětského oddělení ostravské nemocnice a obezitologem Janem Boženským o dětské obezitě jako časované bombě, rozevírajících se „stravovacích“ nůžkách mezi vrstevníky a vymizení přirozeného pohybu z bodu A do bodu B
V roce 2030 bude podle odhadů třetina Čechů obézních. Nadváze a obezitě dnes navíc čelí čím dál více dětí, není výjimkou, že třeba v pěti letech má předškolák dvojnásobek váhy, než by vzhledem ke své výšce měl mít. Způsobuje tenhle nepříznivý stav přístup k energeticky bohaté stravě a absence spontánního pohybu? „Jednoznačně. Největší hrozbou pro děti jsou lehce dostupné energetické nápoje a slazené limonády. Závislost na cukru ve výsledku znamená, že do sebe dítě dostává až 25 kilogramů cukru ročně,“ říká pediatrický obezitolog Jan Boženský. „Na neutěšeném stavu svých dětí nese vinu jednoznačně rodina, kde často není vůle změnit jídelní návyky. Doufat, že z toho dítě vyroste, je alibismus rodičů,“ dodává.
Když se vrátíte v čase: kdo měl snazší cestu k obezitě – vaše generace, nebo ta současná?
Jednoznačně ta současná. Jsem ročník 1966 a v mém dětství, v šedesátých a sedmdesátých letech, byla obezita u dětí vzácná. Všichni jsme byli relativně hubení a jen malé množství dětí – jedno, maximálně dvě ve třídě – mělo nadváhu nebo obezitu.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
