Plnit svůj prostý úkol

Kniha Jeana Giona (1895–1970) – Muž, který sázel stromy – mi přišla do ruky víceméně náhodou. Ještě nikdy jsem od tohoto francouzského spisovatele nic nečetla. Knížka je to velmi útlá, vlastně se jedná o jednu jedinou povídku, kterou autor napsal v roce 1953. Bylo mu tehdy osmapadesát let.

Giono vypráví o svém náhodném a posléze opakovaném setkání s provensálským venkovanem Elzéardem Bouffiérem. Příběh je to jednoduchý a přece fascinující. Bouffiér, už coby stárnoucí muž, opustil po ztrátě nejbližších svůj statek a rozhodl se dožít zbytek života v nehostinné horské pustině, v mimořádně nevlídném a chudém kraji. Žije tu zcela sám, jen se psem a ovcemi, dva dny cesty do nejbližší vesnice. Den za dnem, vychází do holých, kamenitých kopců, sužovaných věčným suchem a v létě i v zimě bičovaných nemilosrdnými větry, a sází stromy. S pomocí železné tyče zasazuje do neúrodné půdy pečlivě přebrané žaludy, bukvice a semena bříz. Ví, že se jich ujme sotva pětina, přežije desetina. Každý den vybere nejlepší semena a každý den jich zasadí stejné množství. Den za dnem, měsíc za měsícem, rok za rokem… V míru, stejně jako za obou válek. Bez jakýchkoli prostředků i nároků.

A tak se stane, že během let tento prostý a osamělý člověk, vypěstuje na kdysi vyschlých a pochmurných svazích kilometry lesů. S lesy se objeví voda, navrací se život. Vlastně úplně změní charakter krajiny a do jisté míry i lidí, v ní žijících.
„Byl horký červnový den a slunce hřálo. Ale zde, v končinách vysoko položených a bez jakéhokoliv přístřeší, fičel vítr nesnesitelně prudce. Mručel mezi zdmi domů jako šelma, kterou vyrušili, když se krmila.“

Také Gionův jazyk je jednoduchý, střídmý a čistý, jako jeho hrdina a jako příběh sám. Působivost a téměř biblická síla tohoto vyprávění vyniká o to víc.

Irena Dousková, (nar.1964 v Příbrami), vystudovala Právnickou fakultu UK, pracovala jako novinářka, nyní je na volné noze. Žije v Praze. Z knih: Goldstein píše dceři, Hrdý Budžes, Oněgin byl Rusák, O bílých slonech a další. Podle knih Hrdý Budžes a Oněgin byl Rusák vznikla stejnojmenná divadelní představení.