Fatwa forever

Ani osmnáct let po vynesení fatwy nemůže Salman Rushdie klidně spát. Nejnovější záminku pro rozdmýchání staré nenávisti si íránské a pákistánské vládní kruhy našly poté, co byl světoznámý spisovatel v sobotu pasován britskou královnou na rytíře.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Mohammad Alí Hosejní včera na tiskové konferenci řekl, že uvedení Rushdieho do stavu rytířského je urážkou muslimského světa. „Dát ocenění někomu, kdo patří k nejnenáviděnějším osobám v rámci islámské komunity, je křiklavým příkladem antiislamismu britských činovníků,“ vysvětloval.

Přidali se i představitelé pákistánského parlamentu a schválili dokonce rezoluci požadující, aby britská královna „rouhači“ Rushdiemu šlechtický titul odejmula. Je pravda, že ze zkorumpovaného politického systému v Pákistánu si dělal Rushdie satirickou legraci například v románu Hanba. Hněv politiků se údajně už přenesl i do ulic. Agentury uvádějí, že se v pákistánském městě Multan sešla stovka konzervativních studentů, která pálila portréty královny a britsko-indického spisovatele.

Devětapadesátiletý autor se proti své vůli stal ikonou boje za svobodu slova, když na něj v roce 1989 uvalil rozsudek smrti tehdejší íránský duchovní vůdce ajatolláh Chomejní za zesměšňování proroka Mohameda v románu Satanské verše. Kniha byla v mnoha muslimských zemích zakázána a spisovatel se kvůli pohrůžce smrtí skrýval léta před veřejností.

V roce 1998 se Írán při jednání o znovunavázání diplomatických styků s Velkou Británií vyjádřil, že nebude podněcovat nálady k vykonání rozsudku nad Rushdiem. Jenže mnozí duchovní a členové radikálních revolučních gard dali od té doby několikrát jasně najevo, že fatwa nad spisovatelem, který satiricky zpodobnil islámského proroka, stále platí.

Úřad britského ministerstva zahraničí odmítl íránské nedělní vyjádření komentovat s tím, že Rushdieho vyznamenání je zasloužené a důvody pro ně jsou tak jasné, že je není třeba vysvětlovat. Po mediální bouři kolem dánských karikatur, kterých se mimochodem Salman Rushdie jasně zastával, nás ale možná čeká další kolo ideologického sporu o to, kde leží v globalizovaném světě hranice svobody projevu.