Ten, kdo v posledních měsících pečlivě poslouchá veřejná vystoupení Josefa Tošovského, si jistě povšiml, že guvernér České národní banky dává stále větší prostor svým obavám z rychlého růstu mezd v naší ekonomice. Jde skutečně - a to především v dlouhodobé perspektivě - o patrně nejbolestnější problém našeho hospodářství, přestože jej většinou zakrývají trable zdánlivě naléhavější a z krátkodobého hlediska možná opravdu důležitější.
Boj o počet dnů
V Generální dohodě, kterou začátkem roku uzavřely v rámci tripartitního jednání odbory, vláda a zaměstnavatelé, je zakotveno, že vláda bude tolerovat pětiprocentní nárůst nominálních výdělků nad růstem spotřebitelských cen neboli nad inflací, aniž by považovala za nutné vracet se k regulačním opatřením. Generální dohodu posvětil svým souhlasem i parlament. V nejbližších dnech (vláda a statistické úřady právě vyhodnocují výsledky svých šetření za první čtvrtletí) se ukáže, zda je tato podmínka splněna. Zatím ale vše nasvědčuje tomu, že během prvních tří měsíců byla tolerance schválená Generální dohodou překročena.Přestože to, co je v dohodě psáno, mělo by být také nezvratně dáno, je možné očekávat tuhý boj, ne-li přímo zuřivou bitvu mezi odbory a vládou. Pokud byla totiž dohodnutá hranice skutečně překročena, bylo to patrně „pouze o fous“. A bude-li chtít vláda stanovit mzdové stropy, budou se odbory bránit: reprezentativní vzorek podniků, kde byl mzdový vývoj zjišťován, pro ně nebude dostatečný a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
