Máme hrubý domácí produkt osm, šest nebo dva tisíce dolarů na
obyvatele?
Prověřit výroky politiků a expertů může občan jen stěží: statistika zatím tápe
Když premiérka Suchocká, předseda vlády Klaus i jejich maďarský kolega Antall předkládají občanům a novinářům úspěchy svých reforem, podkládají je pochopitelně čísly a statistickými ukazateli. Stejně si počíná americký ekonom Jeffrey Sachs, srovnává-li naše tři země na ekonomickém fóru v Davosu. Vtip je v tom, že některé zveřejňované údaje jsou doslova scestné. Nejde jen o výroky politiků, ale často i o údaje v srovnávacích analýzách různých mezinárodních organizací a institucí.Nejjednodušší by bylo vzít si do ruky statistickou ročenku či bulletin, publikovaný k této věci pověřeným ústavem, a údaje si jednoduše ověřit. Náš občan tuto možnost často nemá, a nemá ji ani potenciální zahraniční investor. A to především v jedné, pro ekonomiku smrtelně důležité kategorii, a tou je hrubý domácí produkt HDP a všechny údaje a výpočty, které s ním souvisí: HDP na obyvatele, podíl soukromého sektoru na vytvořeném HDP, podíl celkového zdanění na HDP, podíl státního dluhu na HDP apod. Problémy ale vznikají i v odhadech a srovnání např. průměrných mezd. Paradox je v tom, že přesně v těchto veličinách si země postkomunistické Evropy poměřují úspěšnost svých ekonomických reforem a právě těmito údaji se - mimo jiné - mají reprezentovat před světem. Vezmete-li do ruky kteroukoliv srovnávací analýzu zemí střední…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
