Vojáci a politici

Vojáci a politici

V Praze se jednalo o evropské bezpečnosti

Jednání je levné, prohodil americký letecký důstojník, ale stojí peníze na nákup dobré whisky. Jeho slova byla očividně určena publiku strategických specialistů a analytiků ze zemí NATO a bývalého Varšavského paktu na konferenci o vojenské doktríně, uspořádané v polovině dubna pod záštitou Mezinárodního fóra Univerzity Karlovy. Západní vojenští stratégové a politici vědí již od roku 1989, nebo možná ještě déle, že NATO splnilo své původní poslání, totiž odstrašit náhlý a masívní útok na západní Evropu z východu, a že napříště bude bezpečnost v Evropě ohrožovat etnické napětí, nacionalismus a politická nestabilita v bývalých komunistických zemích. Nejhorší možný scénář, jaký tyto analýzy předpokládaly, se naplnil v Jugoslávii, ale Evropa stále postrádá účinné mechanismy k vyřešení těchto a k zabránění dalším konfliktům v budoucnu.

Dva modely evropské bezpečnosti

Na pražské konferenci se ukázal zásadní poznatek: přes všechny řeči o spolupráci mezi bývalými nepřáteli a o koordinaci vojenské politiky ve skutečnosti existují dva rozdílné modely budoucí evropské bezpečnosti. První, jenž prosazují především středoevropské státy, počítá s NATO jako s pokračujícím jádrem budoucí bezpečnostní struktury, přičemž státy na východ od něj by se k této struktuře připojovaly, jakmile by byla jejich vojenská technika slučitelná s NATO a jakmile by byly jejich politické systémy nade vši pochybnost…