Vlastně to vědí všichni, že ta výroční cena „české hudební akademie“ Gramy je nějaká divná, že se hudby dotýká jen svým okrajem a hodnotí hlavně cosi jiného, možná zdvořilost. Jenže poroty typu české Akademie populární hudby mají jedno velké privilegium: mohou mlčet.
Abiturientský večírek
Úvodní zpráva o tom, že Gramy je „anketou odborníků“, byla nejzávažnějším sdělením v televarietním projevu Karla Šípa. Jeho slova vedou k představě, že v akademii se shromáždili lidé, kteří soustavně a bez žánrových předsudků sledují stav české hudební scény a jsou vybaveni znalostí světového kontextu hudebního i obecně tvůrčího. Tedy lidé jak s ponětím o hudební teorii a estetice, tak s osobní zkušeností ze světa současné hudby - a zároveň i s kritickým myšlením. Skutečnost je prozaičtější: stošedesátičlenná akademie je složena z lidí různým způsobem „od fochu“. Přítomní hudebníci evokují abiturientský večírek Supraphonu po dvaceti letech: Štaidl, Janeček, Vítězslav Hádl, Karel Svoboda, Jiří Brabec, Jindřich a Eduard Parmové, textaři Borovec, Vrba, Bukovič, Rytíř, Krečmar, Poštulka, Prostějovský, dechovkáři Slabák a Fink, z progresivnějších Ondřej Soukup s Michalem Horáčkem. I v kategorii „discjockey“ hovoří vzpomínky: mj. Jakub Jakoubek, Petr Salava, Josef Šrámek. Překvapivě hodně zástupců mají televizní a rozhlasové stanice - jsou tu snad všechny od Novy po Rádio Metuje, Rádio Haná a Rádio Orion. V tom všem ještě zástupci vydavatelů (ti asi volí obzvlášť…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
