Dopis do Bruselu

Klausova vláda udělala minulý týden nejvýznamnější diplomatický čin v historii České republiky: oficiálně napsala do bruselské centrály NATO, že si přejeme vstoupit do Aliance a plnit v ní vše, co takový krok přinese. Tímto dopisem skončila etapa mnohaměsíčního vyjednávání a začal maraton tvrdých zkoušek, které mají zjistit, jak jsme na vstup připraveni, co musíme udělat a kolik nás to bude stát.

Nejsou lidi

K otázce, jak by měla při vstupu do NATO vypadat česká armáda, se představitelé Aliance zatím nijak nevyjádřili. Nejprve totiž musí prostudovat objemný dotazník týkající se vojenských a obranných záležitostí, který v minulých měsících česká strana vyplňovala. Naši experti pečlivě popsali, jaké zbraně máme, v jakém jsou stavu, jaké jsou stavy našich jednotek, jaké je vzdělání profesionálních vojáků, jaké jsou zákony, v jakém stavu jsou vojenská letiště, sklady, jakou mají kapacitu, jak vypadají české silnice, železnice atd. Šlo o strohé informace typu „máme šedesát letuschopných nadzvukových letadel a sto padesát těch, která létat nemohou“, nikoli o hodnocení.

NATO se k dotazníku vyjádří počátkem března příštího roku a zároveň nám dodá dotazník nový: „Ještě tvrdší a ostřejší, protože konkrétnější,“ říká ministr obrany Miloslav Výborný.„Aliance má možná už dnes představu, co bude u nás nutné zlepšit, ale definitivní závěry udělá, až vypracuje svou novou strategickou koncepci,“ dodává český vyjednavač s Aliancí Karel Kovanda.

Přece jenom se ale na něčem pracuje. Ministerstvo obrany musí do konce roku vypracovat návrh, jak zapojit Česko do integrovaného systému protivzdušné obrany NATO a do systému velení Aliance. Stručně řečeno, jde o plán počítačové sítě a elektronického zařízení, které bude při možném útoku na ČR řídit vojenský štáb Aliance z Bruselu. Už existuje i dohoda, podle které spadne česká jednotka rychlého nasazení pod velitele NATO a bude zařazena do kontingentu sil Aliance určeného pro okamžité válečné angažmá.

Podle Aliance je nejdůležitější příprava důstojníků. V tomto ohledu se na Českou republiku snesla vlna kritiky, ale jedno nedávné rozhodnutí Aliance nás opravdu zaskočilo. „Bylo to jako rána kyjem,“ konstatoval ministr zahraničí Jaroslav Šedivý. Česká strana projevovala zájem o vstup do některých bruselských výborů a orgánů NATO. Jenže Aliance pro nás překvapivě otevřela počátkem listopadu téměř všechny - a je jich několik set. Podle Šedivého najednou řešíme otázku, kde na to vezmeme lidi. Znamenalo by to do Bruselu poslat prakticky všechny důstojníky, kteří mají splněnou aspoň nejnižší alianční normu znalosti cizích jazyků. Rady si zatím neví ani Výborný, který mezitím připravil seznam důstojníků, kteří by měli obsadit aspoň ty nejdůležitější instituce NATO (naše oficiální zastupitelství a některé z dvaačtyřiceti hlavních výborů a agentur NATO). Tyto problémy nemá v žádném případě podle tajemníka polského velvyslanectví Henryka Kowala náš severní soused. Jsou prý schopni obsadit všechny výbory, které jen budou moci. Stejné je to v Maďarsku.

Vynikající zpráva

Aliance nedávno rozhodla, že do společné pokladny budeme přispívat částkou 0,9 % z celkového rozpočtu NATO (přibližně šest set milionů korun ročně). Je tedy zřejmé, že přinejmenším v prvních letech našeho členství budeme ze společné kasy více dostávat než do ní dávat. Není to příliš důstojná pozice, v současném Česku je ale považována za vynikající zprávu. Politikové ji často citují, aby potěšili lhostejnou nebo vůči Alianci negativně naladěnou veřejnost. „Bude se nám vracet ne-li násobek příspěvku, pak rozhodně více, než budeme investovat,“ uklidňoval například minulý týden čtenáře Práva náměstek ministra zahraničí Karel Kovanda. Představitelé paktu zatím naši chválu výhodných příspěvků nechávají bez povšimnutí, co jim ovšem podle ministra obrany Výborného skutečně vadilo, byly naše celkově malé výdaje na obranu. Od letošního dubna, kdy se česká vláda rozhodla zvýšit vojenský rozpočet ročně o jednu desetinu procenta, však tato kritika utichla.

Ministr Šedivý tvrdí, že jediné místo, kde může naše kandidatura na vstup do NATO narazit na odpor, je Senát USA. Premiér Klaus ale po své americké cestě minulý týden prohlásil, že i tam je vše na „dobré cestě“. O to víc alarmující je situace u nás. Parlament zatím vůbec neví, kdy bude vstup do Aliance projednávat. Minulý čtvrtek vysvětlovali před výborem pro obranu a bezpečnost a zahraničním výborem sněmovny stav našich jednání ministři Šedivý a Výborný. Z otázek poslanců bylo zřejmé, že většina z nich o probíhajících jednáních vůbec nic neví (ani jeden tázající se poslanec neznal stav příprav na vstup a např. poslankyně Kořínková se ptala, zda přijetí do NATO nezmění naši zahraniční politiku). Šedivý musel jednání brzy opustit a Výborný se sice snažil, nicméně jeho odkazům na věty typu „do 31.3.1998 předloží rezort harmonogram dosažení Force Goals pro nově definované jednotky a zařízení určené AČR dle DPQ“ nikdo z přítomných evidentně nemohl rozumět.