Po odstoupení indonéského prezidenta Suharta je stále zjevnější, že konec asijské krize je v nedohlednu. Rychlé zotavení ekonomik, jako tomu bylo v případě Mexika v polovině 90. let, je značně nepravděpodobné. Prvotní naděje vkládané do Japonska jako zachránce regionu se nenaplňují, samo se totiž začíná stávat problémem. Asijská krize ale nesužuje pouze jednotlivé státy, nýbrž i místní regionální organizaci Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN). ASEAN byl totiž dosud chápán jako nejúspěšnější regionální blok států třetího světa. Tvoří ho devět zemí: Filipíny, Indonésie, Malajsie, Singapur, Thajsko, Brunej, Vietnam, Barma a Laos (viz Respekt č. 32/97). Jak se na sdružení projevila již rok trvající krize?
ASEAN před testem
Po 2. světové válce vzniklo v jihovýchodní Asii devět nových států, které ale nejdříve musely složitě nalézat své místo na mezinárodní scéně. Zápolily s vnitřními nepokoji, etnickými a náboženskými rozmíškami, vojenskými puči, územními a hraničními spory. Region je navíc vystaven vlivu sousedních velmocí - Číny, Japonska a Indie. Z těchto důvodů označuje renomovaný americký politolog Saul Bernard Cohen oblast jihovýchodní Asie za pásmo otřesu - labilní, globálně rizikové pásmo, které může ohrožovat celosvětovou stabilitu. V roce 1967 se státy jihovýchodní Asie rozhodly pro vzájemnou spolupráci a založily ASEAN. Ten ale pouze skomíral a teprve od…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
