Uprostřed podzimu se v ulicích hlavního města Kyrgyzstánu Biškeku objevily billboardy se skupinovou fotografií šesti prezidentů: Vladimira Putina, Alexandra Lukašenka, Roberta Kočarjana, Emomali Rachmonova, Nursultana Nazarbajeva a Askara Akajeva. Objednala je kyrgyzská vláda, aby připomněla občanům historickou událost. Na summitu v Biškeku prezidenti Ruska, Běloruska, Arménie, Tádžikistánu, Kazachstánu a Kyrgyzstánu podepsali několik dohod o kolektivní bezpečnosti. Biškecká šestka chce být něčím mezi EU a NATO. Nakolik jsou ale sebevědomá prohlášení šesti prezidentů uskutečnitelná?
V jednotě je síla
Idea euroasijského svazu sahá do 70. let, kdy byla předmětem debaty několika málo intelektuálů v čele s Lvem Nikolajevičem Gumilevem. Z romantických představ se ale mohla vymanit až po rozpadu Sovětského svazu. Jedním z proponentů euroasijského společenství se stal kazašský prezident Nazarbajev, jenž dokonce na toto téma vydal knihu přednášek a projevů. Média v Kazachstánu si také během biškecké schůzky dávala patřičně záležet na tom, aby vykreslila Nazarbajeva jako otce myšlenky a iniciátora celého jednání. Dnes už je těžké říci, kdo opravdu stál u zrodu euroasijského svazu - každá ze zúčastněných stran vidí v tomto spojenectví šanci k boji za své zájmy. Snad nejsilnější volání o pomoc zaznělo shodou okolností z Biškeku. Kyrgyzstán zažil v létě už druhou invazi islámských bojovníků, kteří se přes jeho území přesouvali do sousedního Uzbekistánu, ale…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
