V polovině letošního února vystoupili vědci na veřejnosti s objevem, který má změnit svět. A to tak zásadně, jako jej v předminulém století změnila pára a v minulém elektřina. Nyní jde ovšem o záležitost, která se dotýká samotné podstaty člověka. Biologové totiž ohlásili rozluštění lidského genomu. To podle nich znamená zásadní změnu v pohledu na genetickou podstatu lidského organismu, na evoluční historii lidského druhu a zahajuje éru významných změn v medicíně. Nové století má být zkrátka stoletím biologické nositelky života - kyseliny deoxyribonukleové.
Bez utrpení a bez rizika
Když vynálezce elektrického generátoru Michael Faraday ukazoval tehdejšímu britskému ministrovi financí Williamu Gladstoneovi svůj objev, nedůvěřivý politik se ho zeptal: „A k čemu je ta vaše elektřina vůbec dobrá?“ Faraday odpověděl: „Jednou si ji, pane, budete moci zdanit.“ Tato historka se ve vědeckých kruzích vypráví jako příklad toho, jak je těžké přesvědčit mecenáše o smyslu svých mnohdy sebeslibnějších vynálezů. Historie genetického výzkumu trvá téměř sto padesát let a jeho poslední etapa záležela na penězích víc, než kdy předtím. Nyní ale stojí vědci na vrcholu. Dvě instituce, z vládních zdrojů podporované mezinárodní konsorcium Projekt Lidský genom (Human Genome Project - HGP) a americká soukromá biotechnologická společnost Celera, současně ve dvou nejprestižnějších vědeckých týdenících Nature a Science publikovaly své poznatky o struktuře lidského genomu.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
