
Klasické rčení tvrdí, že vědci přesně vědí, co a proč nelze udělat - a pak přijde někdo, kdo to neví a udělá to. Ve všech učebnicích ekonomie stojí, že v tomto oboru - stejně jako v astronomii nebo meteorologii - není možné provádět experimenty a laboratorní pokusy. A že teorie lze ověřit jedině tak, že jejich předpovědi porovnáme s reálnými daty. Americký ekonom Vernon Smith (75) asi tyto učebnice nečetl a začal provádět experimentální ověřování ekonomických teorií. Minulou středu za to dostal Nobelovu cenu spolu s Danielem Kahnemanem (68), který se pro změnu zasloužil o využití metod kognitivní psychologie v ekonomii.
Každý riskuje jinak
Jak Smithovy pokusy vypadaly? Ekonomická teorie například říká, že tržní cena a množství jsou určeny průnikem poptávkové a nabídkové křivky. Problém je v tom, že nabídkovou ani poptávkovou křivku nikdo nikdy neviděl. Jediné, co lze pozorovat, je skutečná cena a skutečné množství. Vernon Smith proto se svými studenty uspořádal hru: každému nejprve určil jeho roli na trhu (zda bude poptávat nebo nabízet), nabízejícím potom určil minimální cenu, za kterou smějí prodat, poptávajícím zase maximální. Studenti pak měli navzájem sjednávat obchody - kvůli motivaci jim Smith rozdával skutečné dolary. A světe div se, výsledky pokusů odpovídaly teoretickým představám o ceně a množství. Čím častěji se hra opakovala, tím byly výsledky blíže. Smith tím experimentálně prokázal, že teorie konkurenčních trhů odpovídá poměrně…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu