„O té rovnoprávnosti to řekla dobře, i o té diskriminaci,“ říká padesátiletá blondýna, která si vyšla dát cigaretu před benešovský Institut pro místní správu. Komentuje řeč, kterou vyslechla na konferenci více než stovky žen. Jednání má krkolomný název – Aktivity pro ženy žijící na venkově – a pořádá ho Český svaz žen. Blondýna je obklopena několika vrstevnicemi, které její názor sdílejí. Ostatně ženy kolem padesátky na setkání převažují. Další dámy v kostýmech nakupují v předsálí perník a šperky od českého Granátu. Je přestávka. Program konference je zajímavější než její název – násilí v rodině, rovné pracovní příležitosti pro ženy a možnost podnikání na venkově.
Musí se začít od začátku
„Co je to vlastně ženská diskriminace?“ ptá se z pódia mladá černovlasá žena. „Když jsme ohledně pracovní diskriminace dělali letos průzkum, tak definovat tento pojem nebyla schopná ani jedna žena z pěti set dvaceti dotazovaných. Půlka z nich si nepřipustila, že by vůbec byla diskriminovaná. Vůbec je nenapadlo, pokud se jich zaměstnavatel zeptá, jestli mají děti nebo jaké je jejich rodinné zázemí, že už je diskriminuje,“ vysvětluje Jaroslava Štamberková z Českého helsinského výboru.
„Společnosti chybí informovanost, je jasné, že by svět vypadal úplně jinak, kdyby mu vládly ženy rovně s muži,“ vysvětluje o přestávce Anna Čurdová, poslankyně za sociální demokracii a předsedkyně rady vlády pro…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
