Vivat vagina

„Vykoupala se, pustila si uklidňující hudbu a objevila svou vaginu. Trvalo jí to přes hodinu, protože měla artritidu, ale když konečně našla klitoris, rozplakala se.“ V sále plném k prasknutí se několik lidí nahlas uchechtlo. Asi kvůli té artritidě. Té ženě, v podání Dáši Bláhové, bylo dvaasedmdesát a poprvé zažila orgasmus. Jsme na premiéře divadelního představení americké dramatičky Eve Enslerové „Vagina monology“ v pražském Nosticově divadle.

Na tom samém představení, před několika měsíci v Oxfordu, tenkrát v podání Elsinore Theatre Company, tato scéna nikomu k smíchu nepřišla. Pro české publikum je ale zřejmě představa klitorisu nemocné ženy stále ještě čímsi těžko stravitelným. Taková reakce je ovšem nejpřesvědčivějším důkazem toho, že Vagina monology jsou v Čechách potřeba. I samy herečky (Dáša Bláhová, Anna Polívková a Míša Sajlerová) na hraně mezi vážnou polohou a lehkou ironií často balancují, jako by byly na rozpacích, na kterou stranu se přiklonit.

Vagina monology jsou hrou o ženské sexualitě. Enslerová se nechala inspirovat rozhovory s rozmanitými ženami různého věku i prostředí a převyprávěla je do několika příběhů o vzrušení a studu z vlhkosti, o protékajících vložkách a ledových gynekologických kleštích, o chlupech a zážitcích s penisem a vaginou, na které by většina žen (i mužů) ráda zapomněla. Když byl na CNN uveden desetiminutový pořad o Vagina monolozích, které se záhy jako provokativní feministická show proslavily v…