Jen málokterá celebrita osobně spjatá s dějinami volněji vnímaného 20. století – počínaje nástupem nacismu a konče 11. zářím 2001 – má dosud co říci světu jako Henry Kissinger, jenž 27. května oslaví osmdesátiny. Nedávno byl na témže místě této stránky a v téže souvislosti zmíněn o tři roky starší papež Jan Pavel II. Kissinger sice nedosahuje věhlasu a šíře dopadu papežovy osobnosti, ale jistě ho předčí v tom, jak různorodé, až protikladné postoje vyvolává. Henry Kissinger? Zloduch Washingtonu, symbol studené války, pragmatik, který propagoval neslavnou politiku détente (uvolňování vůči sovětskému bloku). Henry Kissinger? Člověk, který po léta dokázal racionální úvahou vést americkou, potažmo světovou politiku ke stabilitě a jehož názory dodnes nacházejí rezonanci.
Narodil se 27. května 1923 v německém Fürthu jako Heinz Alfred Kissinger ve středostavovské židovské rodině. Jako patnáctiletý zažil se svými rodiči úprk před nacistickou totalitou do Ameriky. Již o pět let později – oproti německému pojetí „Blut und Boden“ – získal občanství USA, do roku 1946 sloužil v armádě, v jednotkách kontrašpionáže a poté se věnoval akademické dráze.
Svého německého přízvuku se Kissinger dodnes nezbavil. To mu ale nezabránilo ve skvělé kariéře. I proto symbolizuje Ameriku se všemi jejími limity: přistěhovalec, jenž dosáhl všech myslitelných met s výjimkou té nejvyšší …
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
