Minulý týden vstoupil do české distribuce hraný film maďarského režiséra a scenáristy Györgyho Pálfyho Škyt, a přestože zjevně míří do klubových kin, nebude mít ke zdejším filmovým labužníkům snadnou cestu. Jsou totiž zvyklí především na opakující se cykly klasiků či kultovních autorů nezávislého filmu a tenhle experiment, který nezastírá, že jeho hlavní strategií je hravost, nemusí strávit snadno. Na druhou stranu lehký a zároveň propracovaný filmový debut Škyt svým podivně morbidním příběhem a strhující formou oslovil již tisíce diváků na celém světě, posbíral řadu cen a stal se jednoznačně nejúspěšnějším maďarským filmem poslední doby. Možná se tedy pro zdejší náročné diváky stane zkouškou, zda se ještě dokáží nechat okouzlit banalitou.
Jízda za krtkem
Filmu dala jméno jeho hlavní postava – stařík, sedící na lavičce před svým domem, který neustále škytá. Právě k němu se kamera často vrací a jeho škytání je leitmotivem filmu, odrazovým můstkem k dalším erupcím autorovy filmařské imaginace. Co se příběhu týče, sledujeme vlastně tragédii – spiknutí žen, které postupně otráví několik mužských obyvatel zapadlé vesničky kdesi v maďarské pustě. Kriminální zápletka tu však stojí jaksi mimochodem a v kontrastu k originální obrazové a zvukové koláži, složené z detailů zvířat či pseudodokumentárních záběrů vesnice, které naopak vyvolávají pocit harmonie.
Čas ve vesničce plyne samozřejmě, ačkoli chronologie událostí je nezřetelná. Nejde…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
