Pražská burza nefunguje: od kuponové privatizace na ni nevstoupil žádný nový český podnik. Tato dávno známá skutečnost Komisi pro cenné papíry a vedení burzy vyburcovala k záchrannému plánu. Žádají vládu, aby dala na trh akcie některých polostátních firem, zjednodušila podmínky pro obchodování a daňově zvýhodnila investory. Tyto návrhy dostane tento týden jako první na stůl ministr financí Bohuslav Sobotka – ten ale již předem dává najevo, že nemají velkou naději na úspěch.
Tajnůstkáři neuspějí
Ve vyspělých zemích je burza místem, kde shánějí perspektivní firmy finance. V Česku to ale neplatí. Od počátku se na ní pouze přehazují balíky akcií z kuponové privatizace. První vlaštovkou měl být před dvěma lety nepříliš známý brněnský zpracovatel plechů Limart. Nakonec ale od záměru vstoupit na kapitálový trh upustil, když zjistil, že by o jeho akcie nebyl zájem. A tak jediným novým podnikem na burze za poslední léta je od loňského října majitel České spořitelny, rakouská Erste Bank. Lépe řečeno: vystřídala zde spořitelnu.
Poté, co z kapitálového trhu zmizelo na 1700 kuponových akcií (oprávněně, protože se s nimi takřka neobchodovalo), je na něm necelých 70 podniků. Přitom ale sedm hlavních – ČEZ, České radiokomunikace, Erste Bank, Komerční banka, Philip Morris, Telecom a Unipetrol – tvoří 98 % všech obchodů.
Co je důvodem takové stagnace? „Vstoupit na burzu znamená také otevřít se konkurentům, informovat o sobě, a to…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
